České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Už ani groš
České Budějovice jako finanční centrum? Tomu se nám asi ani nechce věřit! Přesto je to pravda. Následující argument by vás mohl přesvědčit.
V 16. století byly v českých zemích v provozu následující mincovny: kutnohorská, šlikovská v Jáchymově a pražská. K těmto třem mincovnám můžeme od roku 1569 přiřadit i mincovnu v Českých Budějovicích. Naše město bylo tedy jedno ze čtyř míst v českých zemích, kde se v 16. století razily oficiální mince. Proč byla mincovna zřízena právě v našem městě? Za vše mohou rudolfovské doly. V té době se těžba stříbra totiž rozvíjela hlavně v Jáchymově a na Rudolfově. Kolik stříbra se v našich „českobudějovických horách“ vytěžilo? Pokud si vezmeme na pomoc knihu „Rudní ložiska oblasti Rudolfovské“ od pánů Kořána a Koutka z roku 1947, tak zjistíme, že v roce 1567 to bylo 940,9 kg a v roce 1569 o něco více – 1098,8 kg. To se nemusí zdát jako příliš mnoho. Můžeme si toto množství představit jako krychli ryzího kovu o straně menší než 50 cm.
Na Rudolfově se stříbro těžilo, ale mince se razily jinde. Existuje například doklad, že linecká mincovna obdržela 2 000 hřiven z „budějovických hor“. To chtěli budějovičtí změnit a o zřízení vlastní mincovny usilovali. Nebylo to však tak jednoduché. První krok k získání povolení k ražbě můžeme datovat k roku 1548. Tehdy byl požádán arcikníže Ferdinand, zda by nezvážil zřízení mincovny v Budějovicích. Následovaly další žádosti, ale bez úspěchu. Až 17. března 1569 císař Maximilián II. souhlasil se jmenováním Tobiáše Gebharta mincmistrem v Českých Budějovicích. Všimněte si, že právě v těchto dnech slavíme 450. výročí této události.
Kde se tedy nacházela mincovna? Mince se vyráběly v prostoru dominikánského kláštera. Rada města uvolnila 100 tolarů na přestavbu klášterních objektů. Protože pořádek musí být, je doložen i zápis z městské rady ze 7. srpna 1569, kdy byly radním ukázány první vyražené mince.
V jednom z předchozích dílů jsme se s Milanem Binderem zaměřili na poštovní známky s motivem Českých Budějovic. Pořízení kompletní série těchto známek přijde případného zájemce na desetikoruny. Pokud by však chtěl mít ucelenou sérii mincí, které se razily v Budějovicích, bylo by to dražší. Např. bílý groš ražený u nás je prodáván v ceně okolo 2 000 Kč. Měl by ale doma raritu, protože bílý groš je jediným oficiálním kovovým platidlem s českým nápisem v historii ražby mincí v českých zemích do roku 1857.
