Claudio Benotte: V Čechách jsem se cítil jak oschlá buchta nahoře ve špajzu
Claudio Benotte je undergroundový muzikant, který už několik let žije v Americe. Pochází však z Českých Budějovic, kde byl v určitých kruzích celkem známou osobností. Naposledy své bývalé působiště navštívil před třemi lety. Co se od té doby událo? Více v rozhovoru.
Kde momentálně žiješ? Pořád v Los Angeles?
Jo, nějak jsem se v tom L.A. zasekl… V květnu to už bude 12 let. Jinak v Kalifornii jsem už 14 let.
Od našeho posledního povídání pro Budějckou Drbnu letos utečou už tři roky… Co se u tebe za tu dobu událo po hudební stránce?
V našem posledním rozhovoru jsem zmiňoval nový singl pro rok 2018, jenže týpek, který mi hodil vokál ke skladbě Lonely & Beautiful, Jov Paradise, mne pozval na výpomoc s jeho darkwave, syntenzátorovým projektem, jemuž jsme pak dali jméno Vidmasce. Hrál jsem s ním skoro dva roky. Dostali jsme se třeba i na festival, vůbec můj první v Americe. Také jsme vystupovali na NAMM show v Anaheimu největším veletrhu hudebních nástrojů na světě. Mezitím jsem spolupracoval s JackElem, kanadským DJ žijícím v Las Vegas. Přes jeho label jsme vydali drum and bass remixy mého zmíněného singlu Lonely & Beautiful. Nyní je k tomu venku video na VEVO, se kterým mám čerstvý kontrakt. Odloženou novou píseň s pracovním názvem Song No. 2 bych dal rád do oběhu tento rok.
Pořád nehrozí, že by ses z Ameriky vrátil?
Zvyknul jsem si tady. Šance, že bych opustil L.A., je, ale že bych fofroval do České republiky, o tom nic nevím. Pořád si pamatuju, jak jsem u vás často slyšel slovo „ne“. „Ne, my vás nepotřebujeme. Ne, to nejde. Ne, to nemůžeš. Ne, tebe já nechci.“ Cítil jsem se jak oschlá buchta nahoře ve špajzu. Jinak je ale Česká republika skvělá země, jen pro ni musíš být ten správnej „charakter“.
Alespoň návštěvu Budějc chystáš?
Chci teď dokončit nový singl a k němu video. Potom bych měl dorazit. Tak nějak po třech letech. Doufám, že mě zase nechytí revizor jak minule. Zapomněl jsem, že nejsem v L.A., kde lezeš do autobusu předními dveřmi a platíš tam… a už bylo zle!
Jak na tebe v Americe koukají, když zjistí, že jsi z České republiky? Vědí vůbec, kde je Česká republika?
Tak já tu nejsem nějaký placený velvyslanec České republiky, abych tu mával vlaječkami nebo tak něco. Když už se k tomu v nějakém rozhovoru dostanu, tak co se týče známosti, první je Czechoslovakia, pak Prague a až někde vzadu The Czech Republic. V L.A. jsou ale lidé posedlí sami sebou, více než kde jinde. Je spíš zajímá, co přineseš ke stolu.
Čím se vlastně za oceánem živíš?
Jsem takovým „agentem“ na volné noze. Dělám většinou brigádně. Má americká choť mě podporuje. Teď mi také začaly chodit tantiémy za downloady a streamování. Malé částky, ale beru to jako potvrzení, že jsem na správné koleji. Tady tě systém nutí si vybrat jednu dráhu a prostě to tlačit. Tenhle styl života tě motivuje něco fakt vymyslet, aby to fungovalo. Moje zkušenost s lidmi je, že jakmile někdo skóruje super flek v kanceláři nebo podobně, je defacto odepsaný pro hudbu, ale i herectví, modeling a další podobně neobvyklé profese.
Máš zkušenosti z Ameriky, jiný pohled na muziku, než je běžný u nás… Nenapadlo tě stát se v Čechách hudebním producentem?
Uff, ty mi dáváš. (smích) V Čechách věci fungujou jinak. Je to specifický trh. Nevím, jak bych tam někomu mohl pomoct. A hlavně – soustředím se na „underground keyboard“. Singly, video, propagaci… Nic jiného mě tak nějak nezajímá. Pokud mám volný čas, snažím se od hudebního průmyslu utéct. Jdu si třeba zabruslit nebo se rád podívám na nějaký dobrodružný film se spoře oděnými dámami.
