Čeští vědci vyvinuli unikátní náplast, která pacientům pomůže zahojit chronické rány
Čeští vědci vyvinuli speciální bionáplast Amnioderm, pomůže hojit chronické rány. Díky Národnímu centru tkání a buněk tak mohou lékaři pomocí této náplasti z lidské amniové membrány transplantovat novou kůži a pomoci s hojením ran především starších lidí s cukrovkou, nedokrvenýma nohama nebo proleženinami. Licenci získala Zentiva, Česká republika tak bude první zemí v Evropě, kde se bude náplast používat.
Brněnští lékaři našli revoluční způsob hojení komplikovaných chronických poranění. Z lidské amniové membrány vynalezli speciální náplast, která v podstatě zastupuje transplantaci kůže u lidí s cukrovkou nebo proleženinami. Aplikuje se ambulantně, není proto potřeba operace.
Jednoduchá aplikace a rychlé hojení pomůže pacientům
Lékař ránu nejprve vyčistí, pak přiloží samotnou náplast ze sterilního obalu a nakonec sekundární krytí. Náplast se v průběhu týdne do rány postupně vstřebá a napomůže tak procesu hojení. Pokud je třeba další aplikace, rána se již nečistí.
Lékaři budou náplastmi léčit například otevřené rány diabetiků. „Vhodné jsou ale i chronické rány jiného původu. Důležité vždy je, aby byla dostatečná průchodnost cév v okolí rány a v ráně nebyla přítomna závažná infekce,“ píše Amnioderm na svém webu.
Náplast z brněnských laboratoří se bude dát použít i k léčbě bércových vředů a další poškození kůže, které se pacientům nehojí. Díky ní na ráně začne růst nová kůže a zároveň působí protizánětlivě.
„Díky bionáplastem se nejen zlepší klinický stav pacientů, ale také kvalita jejich života,“ uvedla generální ředitelka Zentivy pro Českou republiku a Slovensko Soňa Porubská.
Česko začne náplast používat jako první v Evropě
Díky brněnským vědcům tak bude Česká republika první v Evropě, která bude mít možnost technologie využívat. Licenci na náplasti totiž získala Zentiva a prodávat ji bude v Česku. Náplast vědci vyvíjeli sedm let tak, aby neměla žádné vedlejší účinky. Je vyvinutá z prenatálních tkání, což jsou buňky z pupečníkové krve, tkáně pupečníku a placenty.
Vědcům se povedlo zachovat bioaktivní molekuly z těchto tkání, především bílkoviny a peptidy v původní struktuře. Díky tomu tak vznikla unikátní technologie k hojení ran, která zrychluje regeneraci poškozených tkání a zachovává její strukturu.
