Plynové potrubí na Táborsku pokládá speciální pluh. Unikátní metoda má v Česku premiéru

Příprava projektu trvala deset let ve fázi projektů, čtyři roky trvalo majetkové projednávání. Samotná stavba plynovodu začala v roce 2017 a hotovo by mělo být letos na podzim. Za posledních dvanáct let se jedná o jednu z nejvýznamnějších staveb na plynovodní soustavě na jihu Čech.

„Hlavním důvodem výstavby plynovodu je zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávky zemního plynu pro oblast, která je v tuto chvíli napájená ostrovním provozem​. To znamená, že celá oblast je zásobována jednou předávací stanicí. V případě technické závady by se mohlo stát, že bychom zákazníkům nemohli zajistit distribuci a dodávky plynu. Novým plynovodem budeme mít další cestu, jak plyn k odběratelům přivést,“ vysvětluje hlavní důvod stavby Tomáš Vacek, vedoucí správy a provozu zemního plynu společnosti E.ON Distribuce.

Na začátku minulého roku se společnost rozhodla změnit technologii stavby z původního bagrování na pluhování. To je v Česku na ocelovém potrubí použito vůbec poprvé. „Je to rychlejší, přesnější a šetrnější k životnímu prostředí. Díky pluhování máme navíc i přesné umístění pokládaného potrubí podle projektu a v souladu se smlouvami na věcná břemena, které máme sjednány s vlastníky dotčených pozemků,“ vysvětluje důvod změny Vacek.

Rychlejší, přesnější a ekologičtější metoda

Samotné pluhování provádí rakouská firma IFK Gesellschaft. Z dvacetikilometrové trasy tímto způsobem položí zhruba třináct kilometrů. Zbytek se dělá metodou bagrování. Některé úseky jsou totiž krátké a nová metoda by nebyla efektivní.

Při pluhování zaorává do země potrubí speciální pluh. Soustava zařízení lanového pluhu je rozdělená na dvě části. Jedním je tahač, který má tažnou sílu 200 tun a který je zodpovědný za pohyb a rychlost pokládky. Druhou částí je pluh, který pokládá ocelové potrubí plynovodu do naprojektované polohy a hloubky. „Jsme schopní pokládat potrubí až do průměru 600 mm a do 2,5metrové hloubky a u pluhovaného potrubí zvládneme položit maximálně osm metrů za minutu,“ popisuje Robin Cimr manažer rakouské firmy. 

Velkou výhodou pokládky pluhováním je fakt, že hned po práci je připraven digitální zápis souřadnic o skutečném provedení práce. Dalším přínosem je i to, že práce zanechají minimální ekologickou stopu. „Na pozemcích se nepracuje déle, než je nutné, a zabírá se i méně plochy. Normálně bychom museli skrývat ornici v pruhu, který je široký 10 až 15 metrů, takhle zabíráme třetinovou plochu,“ vysvětluje Tomáš Vacek.

Ekologičtější je i samotné pokládání trubky do země, protože díky technologii pluhování nedochází ke smíchání půdních vrstev jako při bagrování. Po speciálním pluhu se pak rýha přejede a zatlačí zpátky do země.