V jihočeském Velešíně zdobí betlémy výlohy obchodů
Výlohy obchodů a okna domů na náměstí v jihočeském Velešíně zaplnily betlémy. Je mezi nimi i malá část betlému Pavla Rouhy asi s 200 figurkami z lipového dřeva, který jinak vystavuje v Domě U Kantůrků. Nápad, jak nahradit kvůli koronavirovým omezením velkou výstavu, vzešel od spolku Přátelé města Velešín. Jde asi o 20 zastavení. Lidé si výlohy s betlémy se zájmem prohlížejí.
Pavel Rouha si do obchodu s textilem dnes přivezl v kolečku mech i větvičky. Figurky stojí na písku, z betlému se jich tam vejde dvacetina, k nim ještě chaloupka a nápodoba pece z Lenory. „Je to zástup těch darovníčků. Když je nouzový stav, jsme rádi aspoň za tuhle možnost. Vybral jsem figurky kolem svaté rodiny, aby měl betlém smysl, a nejznámější Velešáky, kteří se zasloužili o kulturní část života města," řekl pětapadesátiletý Rouha.
Ve výloze stojí buditel Josef Václav Kamarýt i někdejší ředitel ZUŠ. S nápadem na vánoční výzdobu výloh přišly členky spolku Marie Korbelová a Marie Müllerová. Rouha jim je vděčný. „Marušce Korbelové patří obrovský dík. Žije teď jenom tím, obchází náměstí, dolaďuje okna a výklady," řekl.
Betlém jindy zabere 30 metrů čtverečních. Rouha se snaží každý rok přidělat nové figurky. Jsou z lipového dřeva, vysoké 17 centimetrů. „Můj cíl je postavit betlém jako pohádku pro dospělé. Těch 36 metrů čtverečních je měsíc v kleče, perné práce denně, kolikrát do noci," popsal.
Velešín se v jeho očích teď proměnil v malou Třešť, město na Vysočině, kde je letitá tradice jesliček. „Mají betlémy v soukromých domech, mívali je i v ložnicích, nad manželskými postelemi. To jsem zažil jako sedmiletý kluk, že nás ti lidé zvali dovnitř a hostili," řekl Rouha, který první figurku, pastýře s píšťalou, vyřezal, když mu bylo šest let. Využívá dřevo a přírodní materiály, koloruje olejovými barvami.
Je rád, když může vytvořit příběh. Snaží se, aby krajina měla každý rok jiný ráz. Jako zemědělec vnímá přírodu jinak než ostatní. „Koukám z traktoru, dívám se na všelijaká zákoutí, která lidé nevidí, protože na pole a louky ani nepřijdou. Snažím se to vštípit do betlému," řekl Rouha.
Betlém tvořil po nocích a ve volných chvílích. Není vyučený řezbář. Nejdřív ho stavěl doma. „To bylo přes tři čtvrtě obýváku, doma jsme se nehnuli. Potom to putovalo na půdu," řekl. S prací mu pomáhají synové.
V betlému zachytil i jihočeská řemesla a architekturu. Kromě svaté rodiny a tří králů spatří lidé roubenku s hospodyní stloukající máslo, přadlenu, lenorskou pec, koněspřežku, žně, hamr, nimroda, tesaře, havíře, hrnčíře, voraře, kováře a koláře, šumavské skláře s dobovými píšťalami, vinaře i hasiče. V betlému stojí i dudák Josef Režný a dokonce sám autor.
Jeho betlém oceňují i odborníci. „Trochu mi pan Rouha připomíná mistra Krýzu, ale o pár set let mladšího," řekla etnografka Alexandra Zvonařová. Velešínského řezbáře přirovnala k Tomáši Krýzovi, autorovi Krýzových jesliček, největšího lidového mechanického betlému na světě.
