Osmadvacet let od úmrtí válečného pilota RAF Jiřího Maňáka. Za svůj život vykonal 273 bojových letů
Přesně osmadvacet let uplynulo od úmrtí válečného pilota britského letectva Jiřího Maňáka, který se v prosinci 1916 narodil v Českých Budějovicích. Jako příslušník RAF vykonal 273 bojových letů. V srpnu 1943 byl sestřelen a zajat. O dva roky později se vrátil do tehdejšího Československa.
Jiří Maňák se narodil do rodiny českobudějovického středoškolského profesora a regionálního průkopníka letectví Jaroslava Maňáka. Ve svých šestnácti letech absolvoval kurz bezmotorového létání a později nastoupil k základní vojenské službě u letectva. Po mnichovské dohodě zahájil stíhací výcvik v Prostějově. Po německé okupaci v březnu 1939 kurz přerušil, aby se zapojil do zahraničního odboje.
Od května 1943 působil jako velitel 198. stíhací perutě Royal Air Force. Na konci sprna 1943 byl nad holandským pobřežím sestřelen a zbytek druhé světové války strávil v zajateckém táboře v Zaháni u Zhořelce. Do Československa se vrátil o dva roky později.
Na milované létání nezanevřel. Dalších pět let působil jako vojenský zkušební pilot výzkumného ústavu v Praze Letňanech. Během letecké kariéry nalétal 8 500 hodin. Roku 1950 byl na základě vykonstruovaného obvinění zatčen, v červnu 1951 propuštěn, ale byl mu vysloven zákaz letecké činnosti. Proto později pracoval jako pomocný dělník na Státním statku Hluboká nad Vltavou. Od 1965 byl pilotem vnitrostátních a od 1968 i mezinárodních linek Československých aerolinií. V době normalizace sám odešel do důchodu. Po listopadu roku 1989 byl rehabilitován a povýšen na plukovníka. 29. prosince 1992 zemřel.
Maňák se dočkal řady ocenění. Byl nositelem Řádu M. R. Štefánika, Československého válečného kříže, vyznamenání Za chrabrost a Za zásluhy 1. stupně, anglického Leteckého válečného kříže D. F. C., Anglické hvězdy, Anglické hvězdy evropských leteckých posádek, francouzského Válečného kříže, sovětské medaile Za vítězství a Řádu Rudé hvězdy.
