Čeští vědci poprvé upravili geny chmele. Chtějí získat zdravější pivo
Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu. Toho chtějí docílit čeští vědci, kteří jako první na světě upravili chmel pomocí genetické technologie CRISPR. Techniku už vyzkoušeli na genu, který ovlivňuje barvu, aktuálně už ale pracují na genech ovlivňujících tvorbu látek důležitých v pivovarnictví nebo farmacii. Zavedená technologie by podle nich mohla pomoci vyšlechtit lepší a užitečnější chmel pro budoucí generace.
Tzv. molekulární nůžky CRISPR-Cas9 patří k významným objevům posledních dekád. Vědci mohou díky nim s velkou přesností změnit genetickou informaci živočichů, rostlin i mikroorganismů. Američanka Jennifer Doudnaová a Francouzka Emmanuelle Charpentierová za jejich vývoj loni získaly Nobelovu cenu za chemii. Technologie je velkou nadějí pro léčbu rakoviny i dědičných chorob.
Seznam rostlin upravených touto technologií se dnes podle vědců neustále rozrůstá od modelových rostlin až po hospodářsky využitelné plodiny, jako je rajče, pšenice či ovocné dřeviny. Chmel otáčivý si poprvé vybrali výzkumníci v Českých Budějovicích.
Zásah do konkrétního genu byl hned poznat
Jejich cílem byl modelový gen pro klíčový enzym, který zajišťuje výrobu listových barviv. Jeho "vypnutí" je na rostlině okamžitě poznat. „Pokusné rostliny měly zcela bílé, případně mozaikovité listy. Jsem rád, že se nám povedlo tuto metodiku zavést i pro chmel, u kterého navíc představuje určitou komplikaci fakt, že se jedná o vegetativně množenou plodinu,“ poznamenal spoluautor výzkumu Praveen Awasthi. Úspěšnost prvního testu a zacílení do genu podle něj potvrdily i molekulární analýzy.
Nový cíl
Nyní se tým zaměří na cílené změny v genech zodpovědných za tvorbu hořkých kyselin, důležitých v pivovarnictví, nebo takzvaných prenylovaných flavonoidů. Ty příznivě působí například proti rakovině, bakteriím a zánětům a jsou důležité pro farmaceutický průmysl.
Awatshi podotkl, že k výhodám techniky CRISPR patří, že je univerzální a umožňuje upravit konkrétní geny, aniž by vědci zasáhli jiné oblasti genomu. Další plus je podle odborníků to, že do organismu není třeba vnášet cizí geny, jako v případě geneticky modifikovaných organismů (GMO).
Zástupci Biologického centra však upozornili, že v EU je nyní prakticky znemožněno komerční využití takto upravených rostlin. Biologické centrum je součástí iniciativy evropských vědců, která žádá Evropský parlament a Evropskou komisi o změnu legislativy.
