Ženistou v Kuvajtu: 180 projektů za půl roku
Opravy hangárů pro vojenská letadla nebo techniku, výstavba střelnice či jídelen. Pod rukama nadrotmistra Oty Svobody prošlo na základně Arifjan v Kuvajtu více než 180 různých projektů za miliony amerických dolarů. Ženista z Bechyně během půl roku působení dokázal, že si Česká republika svoje místo mezi dalšími 73 různými národy dokáže obhájit.
Svoboda byl součástí 5. úkolového uskupení Irák spolu s dalšími pěti vojáky české armády. „Společně s kolegou, IT specialistou, jsem byl zařazen do zahraniční operace v Kuvajtu, já konkrétně na pozici ženisty v tzv. Combined Joint Engineers skupině neboli na ženijní oddělení,“ popsal vedoucí praporčík ženijní speciální roty 151. ženijního praporu.
Camp Arifjan nejvíce spolupracuje se základnami Al Asad Air Base a Erbil Air Base. „Všechny irácké i koaliční základny potřebují stavět. Veškeré projekty, které se realizovaly, musely projít přes nás ženisty, a pak i další sekce, jako jsou ekonomové, právníci atd. My jsme fungovali na způsob stavebního dozoru. Naším úkolem bylo vysvětlovat, jak se co postaví a popřípadě hledat levnější nebo efektivnější varianty,“ upřesnil Svoboda.
Společným jazykem 74 národů a přibližně 9 tisíc vojáků na základně byla angličtina. „Nejvíc jsem spolupracoval s Američany, Australany nebo Novozélanďany, ale potkával jsem se tam i s Francouzi nebo s Jihokorejci, což mě hodně překvapilo. Kolikrát jsem šel po základně a ani jsem nepoznal uniformu, k jaké armádě patří,“ dodal Svoboda.
Velkým přínosem kromě zlepšení angličtiny bylo podle Svobody i získání nových zkušeností v mezinárodním štábním prostředí. „Pro mě byla práce na štábu prakticky velkou neznámou. Hodně jsem se v Kuvajtu naučil a zjistil jsem, že jiné národy fungují prakticky na těch samých principech jako my. Všechny nové znalosti můžu teď použít i u nás na útvaru, u 15. ženijního pluku,“ uzavřel.
