Umělec Skála vystavil v Budějovicích malby inspirované Turínským plátnem

Nový cyklus maleb navazuje na jeho Štiavnické plátno s rozměry osm krát devět metrů. Z Turínského plátna ho neinspirovala obtištěná postava Krista, nýbrž bytosti, které vznikly v místech poskládané látky. „Ty mě vždycky zajímaly daleko víc. Pokoušel jsem se dosáhnout něčeho podobného. Vzniká tím geometrická abstrakce, kterou by ode mě nikdo moc nečekal. Není to ale až tak vzdáleno od jiné mojí práce, protože zase je tam obsažený čas, který je potřeba, aby působily přírodní procesy vzlínání barvy. Dosáhne se efektů, jako když jsou několikrát přes sebe natřená železná vrata, která pak oprýskají, barva různě prolézá a vznikají nádherné patiny," řekl Skála.

Při první koronakrizi namaloval hodně obrazů přírodními hlinkami. K malbě se víc dostal díky opravě bytu, když potřeboval vystěhovat nábytek. „Náhodou jsem pronajal úžasný ateliér a už jsem v něm zůstal," řekl.

Začal cyklem krajin, které mají často apokalyptickou atmosféru. Maloval je, jak řekl, rezavým bahýnkem, což jsou ve skutečnosti železité schránky mikroorganismů z lesního pramene. Z Austrálie, kam jel obdivovat aboriginské malby, si přivezl hlinky, další sbíral po Česku a na Slovensku. Přestože je od roku 1974 členem organizace B.K.S. (Bude konec světa), smrt se do jeho prací v pandemii nepromítla. Má ale rád estetiku katastrof. „I atomový hřib je překrásná věc, kdyby to nebylo tak děsivé," řekl 65letý Skála.

Vystavil i cyklus obálek. Jejich tvar vnímá jako nádherný a mnohovýznamový. „Fenomén dopisu je krásný, že se něco uzavře, připomíná roucho, dům. Některé otevřené mají tvar motýlího křídla, propojuje se s jinými přírodními tvary, které mám v oblibě," řekl.

Jednu zeď zaplnily plastové tabulky, jež oživil různými drobnostmi. Část jich nasbíral, když se zametalo po bleším trhu v Bruselu. Proti nim jsou na stěně prkénka, z nichž některá připomínají kytary. Přivezl si je z řeckého ostrova Naxos, kde je vyplavilo moře, on je pak upravil. Známý je jeho cyklus kytar, teď má rozdělané tři. „Vznikal téměř od dětství. Touha po elektrické kytaře vznikne, už když si vezme hoch do ruky koště a hraje na něj sóla," řekl člen Divadla Sklep.

V jedné místnosti představuje předměty ovlivněné tím, co vyzařuje z materiálu. „Krejčovské prkno, na kterém patrně krejčí celý život píchal střihy, je rozpíchané tisíci špendlíčky. Takové věci už ze světa vymizely. V tom je zapsaný celý život," řekl. Jakoby africké masky a hada vytvořil ze svého oblíbeného materiálu, jímž je ocelová vata na broušení dřeva.