DRBNA HISTORIČKA: Plovárna v Českých Budějovicích vznikala tři roky, lidé tam ale chodili před dokončením

Areál plovárny a mostu s nápisem PLOVÁRNA navrhl Karel Chochola. Podíl na celkové koncepci, zejména sokolovny, měl pražský ateliér Stránský – Šlégl. Plovárna se stavěla v letech 1930 až 1933. Sice se na plovárnu do bazénu chodilo již v roce 1932, oficiálně byla slavnostně otevřena  dne 4. června 1933. Den předtím v sobotu 3. srpna 1935 proběhly různé akce na vodě, večer rej kanoí a ohňostroj. Odpoledne v neděli 4. srpna šel velký průvod od Besedy Tyršovo třídou, Sterneckovou ulicí na náměstí Svobody, dále Krajinskou a přes Mariánské náměstí Husovkou na Sokolský ostrov, kde na stadionu se uskutečnilo veřejné cvičení všech složek Sokola.

Na plovárně byly k dispozici dva bazény. Větší měl rozměry 50 x 25 m, měl to být největší regulérní bazén v tom čase v ČSR. V areálu byla restaurace, terasa a začal společenský život. Barrandovské terasy byly postaveny v letech 1928 a 1929. Také plovárna,  restaurace a společenský život. Ten ovšem s naší plovárnou neměřitelný. Náš areál neměl jako Barrandov vertikálu (věž).

Za 1. republiky měli úředních v poledne hodinu nebo dvě volno. Po obědě si chodili při letním počasí na hodinku lehnout na plovárnu, k čemuž tam byla zřízena palubovka šikmo proti slunci. Nebo si dal úředník doma „šlofíka“. Kdysi jsem seděl v kanceláři s doktorem práv, hned mě po obědě seznámil, jak je to v poledne: „Inženýre, já si teď na hodinku zdřímnu, dávejte pozor, kdyby někdo šel, tak mě probuďte. Já jsem na to z první republiky zvyklý.“ Před kanceláří byla předsíňka, takže bych slyšel, kdyby někdo šel. Po hodině se doktor práv probudil a začal hned zase pilně pracovat.

Dřevěné rodinné šatny stály na plovárně, pro veřejnost byly v přízemí tribuny. Poté se šlo v plavkách přes most na plovárnu. Plavky se rychle vyvíjely, kopírovaly módu. Ve zlatých šedesátých se zkracovaly u dam až na bikiny. Pánové nosili adamky, které měly po straně knoflíčky. Snadná manipulace, po rozepnutí byly hned dole.

Most PLOVÁRNA býval symbolem budějovické plovárny. Důvody jeho zboření byly zástupné. Autobusy by s ním měly potíže, ale mohly jezdit z druhé strany. Prostě  projektantům rekonstrukce plovárny překážel. Mírně se zvažovalo most posadit výše, ale to na realizaci nestačilo.

Na fotografii ze dne 4. srpna 1935 z archivu Milady Pospíšilové jde pohřební průvod pohřbu náčelníka Sokola po cestě od plovárny směrem k Dlouhému mostu na Husovu třídu. Na pozadí je vidět v Háječku hvězdárna a našel by se i komín Hardtmuthky. Kdyby to zrovna nebyl smutný průvod, dokumentuje snímek moderní styl, dnes skoro romantický,  30. let 20. století. Malý budějovický Barrandov.

Sokolka Milada Pospíšilová, dnes vzdělavatelka výboru Sokola, ke snímku: „Dobrý den, tak jsem to dohledala, je to pohřeb náčelníka Sokolské župy Husovy a člena výboru ČOS, br. Bedřicha Brože. Zemřel dne 1. srpna 1935, pohřeb se konal 4. srpna 1935 (bylo mu 58 let). Dle župní ročenky se jednalo o jeden z nejmohutnějších pohřbů své doby, pohřební průvod přes celé město, pochován je na hřbitově v Mladém.“