Rekordní mráz v Česku nebyl překonán už 94 let. Amatérský meteorolog tehdy naměřil 42 stupňů pod nulou
Téměř přesně před 94 lety klesla rtuť teploměru v Litvínovicích u Českých Budějovic na minus 42,2 stupňů. Nejnižší teplotu, která kdy byla na území Česka naměřena, zaznamenal 11. února 1929 amatérský meteorolog Jaroslav Maňák ve Stecherově mlýně. Jeho stanice byla už tehdy součástí sítě Státního ústavu meteorologického.
Od 1911 působil v Českých Budějovicích jako učitel fyziky. Organizační schopnosti uplatňoval již před druhou světovou válkou v mnoha oborech a v řadě místních zájmových sdružení. Nejvíce úsilí věnoval propagaci bezmotorového létání a sportovního letectví. Po zemřelém generálu S. Čečkovi převzal vedení Jihočeského aeroklubu, řídil župní organizaci Masarykovy letecké ligy a výstavbu letiště v Plané. Přispěl k zavedení provozu Československých aerolinií a úředně rekognoskoval terén pro další českobudějovická letiště v Dubičném, na Světlíkách a Hosíně. V prvních dnech nacistické okupace byl zatčen a vězněn v Praze – Pankráci, Buchenwaldu, Brně a Svatobořicích. Po druhé světové válce se jako důchodce vrátil do školských služeb a napomáhal technickému rozvoji v závodě Koh-i-noor Hardtmuth, v Jihočeských energetických závodech či při vedení meteorologické stanice.
Zdroj: Encyklopedie Českých Budějovic
Tuhá zima tehdy po sobě zanechala rozsáhlé škody. V místním dobovém tisku se psalo o zamrzání vodovodů i plynového potrubí, o kalamitě v dopravě a váznoucí přepravě uhlí. Noviny také přinášely zprávy o úhynu ryb v rybnících. Ty často zamrzaly téměř ke dnu. Podle dostupných informací na Malši naměřil týden před rekordním mrazem led o tloušťce zhruba 80 centimetrů.
Ve Statistické příručce republiky Československé z roku 1932 se ve vztahu k ovocným stromům a keřům píše o mrazové pohromě v roce 1929, při které zmrzlo například šestapadesát procent vlašských ořechů v Čechách, přes šedesát procent broskví a kolem padesáti procent třešní.
Následky kruté zimy tehdy z různých hledisek hodnotili specialisté nejrůznějších oborů, v meteorologické bibliografii jsou nejčastěji citováni autoři, kteří se věnovali vztahu extrémně nízkých teplot a hloubky promrznutí půdy.
Noviny tehdy byly plné zpráv o počtu zmrzlých lidí, umrzlé lesní zvěři a ptácích, kteří podle kronikářů padali zmrzlí z nebe a v Praze je sbírali po nůších. Jen v Čechách mrazy zničily pět a půl milionu ovocných stromů.
Během února 1929 navíc napadlo v nížinách i několik desítek centimetrů sněhu. Na horách sněhová pokrývka dosahovala i dvou metrů.
