Ministr zdravotnictví podporuje návrh na úpravu pravidel pro lékárny, změnu chce zavést s předstihem
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) podporuje návrh Jihočeského kraje na úpravu zákona o léčivech, který má umožnit vedoucím lékárníkům vykonávat funkci ve více než jedné lékárně. Novinářům před dnešním kabinetu zasedáním řekl, že ministerstvo má plán, jak změnu zavést i bez přijetí předpisu. K jihočeské předloze se dnes vyjádří kabinet.
Vládní legislativci doporučili před jednáním ministrům, aby se k návrhu postavili neutrálně. Podle navrhovatelů by změna mohla pomoct udržet lékárny v malých obcích. Vedoucí lékárník by mohl působit ve více lékárnách, pokud by součet provozních dob těchto lékáren nepřekročil rozsah zákonem stanovené týdenní pracovní doby. Změna ale podle vládních právníků nezajistí, aby se vedoucí lékárník v otevírací době jedné lékárny věnoval právě a pouze této konkrétní.
Válek dnes řekl, že návrh považuje za velmi dobrý. „Dobrá zpráva je, že budeme schopni úpravou vyhlášky to dělat i bez toho, aby se ten zákon přijímal. Vláda k němu přijme stanovisko, věřím, že se to posune do Sněmovny, ale než to Sněmovna začne projednávat, že se podaří udělat úpravu vyhlášky a realizovat to dříve," uvedl Vlastimil Válek.
Podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) mají problém s udržením lékáren obce v řadě krajů. V méně osídlených oblastech nechtějí velké lékárenské řetězce zřizovat pobočky. Jejich obyvatelé proto musí cestovat pro léky do větších měst a v některých lokalitách není komerčně možné udržet osmihodinový každodenní provoz lékárny.
V roce 2010 bylo v Česku podle údajů České lékárnické komory asi 2400 lékáren, jejich počet rostl do roku 2014, kdy se zastavil na 2601. Do roku 2021 jich pak ubylo více než sto, v letech 2021 až 2023 jich podle loňské výroční zprávy vždy zhruba stovka zanikla a vznikalo méně nových. Ubývaly lékárny ve všech krajích kromě Prahy a Středočeského kraje. Nejvíc mizely v Moravskoslezském kraji a pak v krajích Ústeckém, Libereckém a Olomouckém.
Podle komory vznikají hlavně lékárny ze sítí velkých řetězců, soukromníci nové otevírají méně. Na zavírání lékáren má podle ní kromě ekonomických potíží vliv také věk lékárníků, do důchodu odchází silné ročníky, které lékárny privatizovaly v 90. letech.
Samotní zástupci jihočeských lékáren jsou k možnosti nové legislativy zatím spíše skeptičtí. Provoz lékárny na malé vesnici podle nich ukrývá mnoho dalších úskalí, která nová legislativa vyřešit nedokáže.
„Teoreticky to samozřejmě možné je, ale obávám se, že se to nevyplatí. Ekonomicky to nejspíše nemůže vyjít, bylo to neudržitelné. Lidé raději jezdí do větších měst a na vesnicích nakupují pouze Ibalgin a černé uhlí," myslí si Marek Bárta, spolumajitel lékárny U Svaté Anny na Velkém náměstí v Písku.
Doplnil také, že mladí lékárníci do malých vesnic ani nechtějí. „Lékárny také musí hospodařit se svými zásobami, které mají datum spotřeby. To se týká i mastí, které se tvoří do zásoby a mají omezenou životnost. Nedokážu si představit, jak bychom toto řešili při nejistém a pouze několika hodinovém provozu v malých vesnicích," dodal lékárník.
