FOTO: Restaurátoři odvezli sochu Žižky od bývalých kasárna, zpět bude za dva měsíce

Frekventovaná křižovatka mezi ulicemi Novohradská a Žižkova třída přišla dočasně o svou dominantu. V úterý 6. srpna odvezli restaurátoři z parku mezi ulicemi bronzovou jezdeckou sochu Jana Žižky. Čeká ji rozsáhlá restaurátorská údržba, která by měla trvat dva měsíce.

„Přijeli si pro ni restaurátoři z Buštěhradu. Sochu čeká kompletní čištění, průzkum aktuálního fyzického stavu a rekonzervace povrchu včelím voskem, aby se zastavila degradace povrchu patiny, což v exteriéru vydrží pět až deset let,“ řekl náměstek primátorky Michal Šebek s tím, že tři metry vysoké a stejně široké sochy se ujme pasířství Houska & Douda.

Socha kterou nikdo nechtěl

Osudy tohoto jezdeckého pomníku jsou pozoruhodné nejen okolnostmi vzniku, ale i tím, jak dlouho a složitě pro něj bylo hledáno vhodné umístění. Socha se obyvatelům města představila poprvé 6. října 1951, kdy byla slavnostně odhalena na náměstí před radnicí. Z něj pak byla v tichosti odstraněna mezi 2. a 9. květnem 1959, načež našla své nové místo právě na rozhraní Žižkovy třídy a Novohradské. Příběh o hledání vhodného místa pro umístění sochy však trval mnohem déle a Budějovice nebyly jediným městem, ve kterém měl bronzový Žižka na koni najít svůj domov.

Autorem sochy je sochař Karel Dvořák, který připravoval sochu pro umístění před radnicí na Staroměstském náměstí v Praze. Tomu odpovídá i její měřítko a celková kompozice. Dvořák začal na soše pracovat v roce 1928, roku 1940 ji odlil do sádry a roku 1949 do finálního bronzu. V Praze však sochu nakonec odmítli a nabídli ji městu Tábor. Město již v té době ale jednou rozměrnou sochou Žižky mělo a nabídku tak odmítlo. Tehdejší ministr kultury Václav Kopecký tedy sochu nakonec daroval Českým Budějovicím.

Ani tam však s darem nebylo vedení města moc spokojené a protestovalo proti možnému umístění sochy na náměstí přímo před radnicí. Zástupci radnice upřednostňovali usadit sochu na Lidické třídě na náměstí Jiřího z Poděbrad. Argumentem odborné veřejnosti tehdy bylo především to, že socha s Janem Žižkou byla na rozlehlém náměstí s Černou věží a barokní radnicí zcela utopená a nevýrazná. Po několika letech tak nechalo město sochu přesunout před kasárna. Rozhodnutí tehdy odůvodnila tím, že místem kdysi vedla cesta do Trocnova.