Plašení, odchyt či usmrcení. O osudu problematických vlků bude na Šumavě rozhodovat pohotovostní štáb

Pohotovostní štáb zřízený národním parkem se bude zabývat podezřelým vlčím chováním, které zoologům nahlásí veřejnost, nebo kterého si všimnou při své standardní pracovní činnosti. Samotný proces vyhodnocování pak bude postupovat podle platného pohotovostního plánu, který vydalo Ministerstvo životního prostředí.

„Správa NP Šumava také vydala opatření obecné povahy, na základě kterého bude možné na území národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava problematické vlky cíleně plašit, odchytávat, nebo dokonce v krajní situaci odstranit z populace. K odchytu a odstranění jedince z populace na území národního parku je přitom oprávněn pouze držitel zvláštního rozhodnutí,“ doplňuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Ten také doplnil, že aby mohli být problematičtí jedinci plašeni, odchytáváni nebo uloveni, musí vykazovat jasně vyjmenované a popsané znaky, které vybočují z přirozených vzorců vlčího chování či instinktů. Je mezi nimi například ztráta plachosti, kvůli které se mohou stát nebezpečnými pro lidi a hospodářská zvířata. Opatření dle zástupců NP Šumava také pomůže eliminovat případné křížení vlka se psem.

Postup posouzení uvedený v pohotovostním plánu hodnotí podezřelé chování vlka podle třístupňové škály, která se odvíjí od závažnosti situace při blízkém setkání s vlkem. „Pohotovostní plán je velmi komplexním a podrobným dokumentem, v rámci kterého se jeho zpracovatelé snažili domyslet snad všechny možné varianty chování vlka, který se nějakým způsobem setká s člověkem. Jsou v něm popsány situace a postupy od běžného pozorování zvířete z dálky až po to nejkritičtější, kterým je napadnutí člověka vlkem bez zjevné příčiny a bez vyprovokování,“ vysvětluje náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Pazourek.

V šumavských lesích žije minimálně 30 vlků 

Na Šumavě se první rozmnožování vlků v novodobé historii potvrdilo v létě roku 2017. Od té doby probíhá na území národních parků Šumava a Bavorský les a také na území CHKO Šumava intenzivní monitoring. Odborníci při něm využívají fotopasti či genetickou analýzu sebraných vzorků srsti a moči. Devět vlků pak odborníci sledují díky monitorovacím obojkům.

„Aktuálně máme doloženo osm vlčích teritorií. Pro potvrzení deváté smečky v Boleticích nemáme stále dostatek ověřitelných dat. Naproti tomu můžeme potvrdit reprodukci u čtyř smeček. Minimální odhad počtu vlků je 30 včetně mláďat. Musím však upozornit, že toto jsou průběžná data, která se mohou ještě změnit,“ vysvětlil vedoucí oddělení zoologie Správy Jan Mokrý.

Pracovníci Správy NP Šumava také vyhodnocují škody vzniklé na hospodářských zvířatech chráněnými živočichy, jako je právě vlk nebo rys. Za letošní rok, od 1. ledna do 8. října, již řešili 35 škodních událostí způsobených vlkem. Je to stejný počet událostí jako za celý rok 2024. Zároveň vyhodnotili pět škodních událostí způsobených rysem ostrovidem. Nejčastěji se objevují škody na území CHKO Šumava a těsně za hranicemi chráněné krajinné oblasti.