Šumavský národní park povolil na svém území řízený odstřel vlka. Šelmy ale mohou zastřelit jen pověření lidé, a pouze v případě, že tato zvířata například ztratí plachost nebo budou nebezpečná. Postupovat budou podle pohotovostního plánu ministerstva životního prostředí. Jen od ledna do poloviny října řešili správci parku 35 škodních událostí způsobených vlkem, což je stejně jako za celý loňský rok.

Správa NP Šumava vytvořila specializovaný pohotovostní štáb, který se bude zabývat problematickým chováním vlků. Štáb je tvořen jak odborníky z řad zoologů a pracovníků Správy, kteří dlouhodobě monitorují vlka obecného na území NP a CHKO Šumava, tak zástupci Rady NP Šumava, kteří reprezentují obyvatele šumavských obcí, vědeckou a odbornou veřejnost.

Záchranné centrum pro chladnomilné šelmy, které zoologická zahrada v Táboře otevřela před měsícem, poskytlo zázemí prvním zvířatům. Využila jej pětice vlků, jež odebral pražský městský úřad soukromému chovateli. Důvodem bylo mimo jiné to, že zvířatům neposkytoval odpovídající podmínky.

Na konci ledna řešili ve Strögrově Huti u Volar útok vlků, kteří v těsné blízkosti obydleného domu zabili pět březích ovcí a berana. Informaci zveřejnil na Facebooku Zdeněk Karabec. Útok potvrdil také mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Rostoucí populace vlka na Šumavě by mohla mít vliv na obnovu lesa, a to díky dopadu výskytu těchto šelem na pohyb a počet jelenů, srnců a prasat. Zda to tak je, nyní zkoumají vědci. Vědci sledují pohyb zvířat pomocí GPS obojků, jejich počet prostřednictvím fotopastí a také třeba analyzují trus vlků. Na výzkumu se podílí také správy českého Národního parku Šumava a německého Národního parku Bavorský les.

V krajním případě je možné vlka zastřelit. To platí od 1. července v sousedním Horním Rakousku, které se tak rozhodlo reagovat na zvýšený počet pozorování těchto zvířat. Vlčí smečky se v posledních letech objevují ve větší míře právě v česko-rakouském příhraničí. Někteří jedinci pravděpodobně přechází mezi oběma státy.

Na území Národního parku Šumava se od roku 2017 vyskytlo postupně šest vlčích teritorií. Správa parku je cíleně monitoruje, díky čemuž může lépe poznat nejen proměny jednotlivých smeček vlivem stárnutí, ale také čím se převážně krmí nebo odkud jednotlivá zvířata pocházejí.

V České republice přibylo vlčích teritorií. Díky výzkumu se jich loni podařilo zmonitorovat celkem čtyřiadvacet. Většina lokalit, kde se vlci pohybují, se nachází v příhraničí. To platí například pro Národní park Šumava.

Celkem deset 14 dní starých selátek maďarského plemene Mangalica roztrhali vlci v ohradě na šumavské Ekofarmě Svinná. Do výběhu chráněného elektrickým ohradníkem se podle stop ve sněhu dostala zřejmě vlčice se svým mládětem, které se pod dohledem matky učilo lovit. Zůstala po nich jen krvavá spoušť a mrtvá zvířata.

Od roku 2015 se přirozeně vracejí do bavorsko-českého příhraničí vlci, kteří zde byli vyhubeni. Správy národních parků Bavorský les a Šumava jejich pohyb sledují především díky fotopastím. Ty zároveň dokazují, že se v pohraničí pohybují dvě vlčí smečky.