Veřejná diskuze k protiromským protestům situaci neuklidnila

Včerejší veřejná diskuze k problematice soužití s Romy a k nepokojům na sídlišti Máj ve Sportovní hale měla podle pořadatele – Města České Budějovice – přispět k uklidnění situace. Přinesla ale víc otázek, než odpovědí...
Přestože hned v úvodu moderátoři vyzvali více než 800 zúčastněných k příspěvkům bez emocí, právě emoce celé veřejné setkání charakterizovaly. Jejich obsah předznamenal hned první diskutující, který zástupcům města a policie položil základní otázku.
„Jak je možné, že asi 400 Romů terorizuje ostatních 20 000 obyvatel Máje?“, ptal se první řečník a jeho otázka byla provázena potleskem – ze strany města ale zůstala bez odpovědi.
Následující diskuzní příspěvky se týkaly jak konkrétních příkladů dlouhodobě problematického soužití – hluk, vulgarity, vandalismus, pouliční kriminalita, obavy obyvatel o bezpečnost, tak aktuálních protestů. Otázky směřovaly k intenzitě a oprávněnosti policejních zákroků, ale také k pořádkové a preventivní činnosti Policie ČR a Městské policie České Budějovice na sídlišti Máj.
„Co mi řeknete k tomu, že mého kamaráda srazil policista v civilu k zemi, vytáhl na něj obušek, jak je možné, že chráníte ty, kteří způsobují problémy a napadáte nás, kteří se jen bráníme?“, ptal se další z diskutujících.
Některé otázky směřovaly k primátorovi Juraji Thomovi – diskutující zajímalo, proč řekl, že na Máji vlastně žádné problémy nejsou a neví nic o tom, že by tamní obyvatelé byli nespokojeni. K tomu primátor Thoma uvedl.
„Neřekl jsem, že nejsou problémy, řekl jsem, že v Budějovicích to není jako v Chánově nebo Matiční ulici.“ Tato odpověď sklidila bouři nevole většiny lidí v sále, stejně jako odpověď na otázku, proč byl na mítinku ve Volfově ulici v sobotu 6. června. J. Thoma konstatoval, že na mítinku nebyl, pouze hovořil s několika obyvateli Volfovy ulice.
Na otázku, proč nepřišel mezi účastníky protestu na náměstí Přemysla Otakara II v sobotu 6. června primátor neodpověděl. Reakcí v sálu byly mimo jiné výzvy, aby si Thoma zkusil několik týdnů na Máji ve Volfově ulici bydlet a objevily se i hlasité výzvy, aby primátor odstoupil ze své funkce.
Jeden z dotazů se týkal také incidentu, který se odehrál v neděli 7. června ve Volfově ulici – podle diskutujícího mělo jít o napadení ženy obyvateli romské národnosti, věc byla řešena Policií ČR. Policejní ředitel Radomír Heřman na příspěvek reagoval odpovědí, že o nedělním incidentu nic neví. Na připomínku, že by vědět měl, protože ke konfliktu přijelo nejméně 10 policejních aut odpověděl, že mu podléhá 50 policejních okrsků a nemůže mít přesný přehled, co se ve kterém děje.
Záznam z veřejné diskuze si můžete pustit zde!
V dlouhé řadě čekajících na přístup k mikrofonu byly zastoupeny obě skupiny občanů.
„Chci vám říct, že nejsme takoví, jak o nás říkáte, já taky pracuju a tady se chci hlavně zeptat, jak dlouho ještě musím schovávat svoje děti, tři dni jsme museli být doma zavření bez jídla!“, zaznělo v emotivním příspěvku jedné z diskutujících romské národnosti.
„A já bych tady chtěla poděkovat všem policajtům, že nás ve Volfově ulici chrání a taky panu primárovi Thomovi, že se nás zastal“, sdělila o něco později další diskutující žena.
Emoce provázely příspěvek staršího obyvatele sídliště, který popisoval konflikt s romskými mladíky, kteří konflikt vygradovali nakopnutím jeho psa (pražského krysaříka), který na následky útoku uhynul. Po třech měsících policie případ uzavřela s tím, že pachatel je neznámý.
Potleskem sál podpořil také příspěvek zhruba dvacetileté dívky, která upozornila na fakt, že sobotního protestu se neúčastnili extremisté z jiných měst, jak bylo policií uváděno, ale především nespokojení občané sídliště. Na příspěvek odpovídal Martin Souček, vedoucí odboru jihočeské pořádkové policie.
„Ano, protestu se zúčastnili místní občané a jejich agresivita nás překvapila. Doporučil bych, aby se občané příště podobných akcí nezúčastnili.“ Martin Souček následně přislíbil zlepšení policejních kontrol a zvýšení počtu policejních hlídek na Máji i realizaci kroků, které by měly vést k lepší informovanosti obyvatel sídliště – například zřízení speciální webové stránky Máj.
„To už jste měli udělat dávno a dnes jsme tady nemuseli být“, reagovali hlasitě někteří účastníci diskuze.
V debatě zazněly i další náměty a otázky – například jaké má občan právo okřiknout romské děti, které na dětském hřišti křikem ruší obyvatele okolních domů. Jedna z diskutujících popisovala své zkušenosti ze soužití v jednom domě s rodinou romského koordinátora a také upozornila na skutečnost, že jí iniciovaná petice, poukazující na dlouhodobé problémy, zůstala ze strany města nevyřešena.
Na to primátor J.Thoma uvedl, že petice byla adresována Krajskému úřadu Jihočeského kraje, město ji pouze dostalo na vědomí, proto ji neřešilo.
Neřešení dlouhodobých problémů – hlavní leitmotiv situace, kterou veřejná diskuze rozhodně neuklidnila – na nejbližší dny je nahlášeno dalších pět akcí.



















Diskuze
14Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Bylo by dobré kdyby jste si to nastudovali než začnete vykřikovat vaše hysterické bláboly o zneužívání sociálních dávek, je to velmi ubohé a odpovídá to pouze nízké lidskosti a úctě k právu, což je u rasistů zcela zřejmé, chtěli by nejraději všechno a všechno co má jinou barvu kůže by nejraději zabili, podle toho kouká na vás celý svět a česko je vnímáno jako rasistická země protože je jednoznačně rasistická.
Sociální dávky jsou v podstatě výplatou (a tedy i příjmem), který získává příjemce dávky ve chvíli, kdy nastane zákonem definovaná „pojistná událost“. V této souvislosti se jedná o události spjaté s krizovou či nevyhovující sociálně-ekonomickou situací příjemce (žadatele) a zpravidla také jeho domácnosti. Pod pojmem zneužívání sociálních dávek si tak lze představit dvě situace a definovat je proto možné zneužívání dvojího typu:
1.„pojistná“ událost ve skutečnosti nenastala: dávku získal někdo vysloveným podvodem, žádnou státní pomoc nepotřeboval;
2.událost nastala, ale v menším rozsahu nebo dávka nebyla použita pro daný účel: nejsou splněna aktuálně daná kritéria (připomeňme, že se často se mění).
V mediálních debatách se velice často objevuje maloměšťácké moralizování mířící na pobíratele sociálních dávek: „kupují si za dávky tabák nebo alkohol“ apod. Tento a podobné příklady ovšem nelze považovat za zneužívání sociálních dávek, neboť bychom pak museli obdobně mluvit o zneužívání mezd nebo příjmů z akcií (analogicky bychom museli hovořit o tom, že akcionáři zneužívají dividendy a kupují si za ně doutníky a koňak). U dávek je totiž určeno, kdy a jak na ni vzniká nárok, její spotřebování je v netotalitní společnosti věcí příjemců. Otázku zneužívání je tudíž možné zkoumat pouze z hlediska plnění/neplnění podmínek vážících se k jejich udělení.
Zneužívání prvního typu (podvod) lze v podstatě vyloučit u dávek spojených s dětmi (např. porodné), protože si lze obtížně představit, že dávku pobírá rodina, kde se žádné dítě fakticky nenarodilo. Může se naopak vztahovat na dávky spojené s nezaměstnaností, tedy u osob pracujících načerno. Toto zneužívání je škodlivé a nemorální, avšak lze ho minimalizovat řádnou kontrolou, která je úkolem vládního resortu práce. Zároveň je při současné úrovni ochrany pracujících pravděpodobné, že podstatná část „viny“ za takovéto zneužívání dávek leží také na zaměstnavatelích.
Zneužívání druhého typu si lze představit u dávek typu přídavku na dítě, kde oprávněný nárok získává jen rodina s příjmy do 2,4násobku životního minima. Tam si lze představit zapírání skutečných příjmů, které je v ČR časté zejména u osob samostatně výdělečně činných (živnostníků). Morálně je toto zneužívání jistě méně nebezpečné, protože dítě tak jako tak žádné vlastní příjmy nemá a rodiče pro něj nějaké peníze potřebují, jen možná ne tolik jako jiní. I zde lze případné zneužívání minimalizovat správnou kontrolou patřičnými orgány (sociální odbor obecních úřadů).
Jaký je ovšem stav tzv. „zneužívání dávek“ v širším kontextu státního rozpočtu a z hlediska společenské situace vůbec? Jedná se skutečně o natolik významné téma? Státní rozpočet na rok 2011 je připraven ve výši 1 179 miliard. Na MPSV jde celkem 483,8 miliard, z toho potom specificky na dávky důchodového pojištění 354,7 miliard, na dávky státní sociální podpory 38,3 miliard, na dávky nemocenského pojištění 31,7 miliardy, na ostatní sociální dávky jen 6 milionů a na podpory v nezaměstnanosti 14,3 miliardy; 24,9 miliard jde na dávky územním rozpočtům. Na tzv. problematické „sociální“ dávky, ve kterých současná pravice vidí jeden z hlavních problémů veřejných rozpočtů a politiky, jde tedy necelých 9 % státního rozpočtu. Avšak dnes je zřejmě možné i to, že ministři Drábek a Kalousek pokládají důchod, na který lidé poctivě pracovali celý život, za chudinskou dávku (takové bizarní vidění by vedlo k navýšení tohoto procenta). Toto celkové číslo je možné srovnat se 44 miliardami určenými na obranu či 43 miliardami na dopravu.
Celkový rozsah skutečných výdajů státního rozpočtu 2010 na dávky zobrazuje následující tabulka. Dávky důchodového pojištění lze z této analýzy bez problémů vyjmout, protože v tomto případě jsou kritéria pro získání dávky natolik „neprůstřelná“, že lze předpokládat, že prakticky k žádnému zneužívání nedochází. Také oblast nemocnosti můžeme odsunout, protože byla v poslední době svěřena převážně na bedra zaměstnavatelů a netýká se tak celostátní politiky z hlediska rozpočtů.
Celkově tak bylo v roce 2010 vyplaceno státem cca 100 miliard Kč, u nichž lze spekulovat o menší či větší míře
Odpovědět · To se mi líbí · Sledovat příspěvek · Před 16 hodinami
úterý, 9. července 2013, 22:47
Komentování je jen pro přihlášené
Přihlašovali jste se přes Facebook? Dočasně to nejde. Váš účet nikam nezmizel — nastavte si heslo a přihlaste se stejným e-mailem, jaký máte na Facebooku.