Budějovická vlajka je stejná jako ta pražská. Jak se to stalo?

Pražskou i Budějovickou vlajku tvoří žlutý a červený vodorovný pruh. Vlajka Prahy je oficiálně zapsaná v registru komunálních symbolů, a její podoba je jasně daná historickým vývojem a používá se už od devatenáctého století. U Budějovic je situace mnohem složitější – a podle odborníků i kuriózní.

Toto je pražská i budějovická vlajka. Jsou naprosto totožné.

„Vlajka vznikla omylem. Českobudějovická žluto-červená bikolóra je de facto výsledkem historického nedopatření z padesátých a šedesátých let, kdy se začala chybně vykládat podoba městského znaku,“ komentuje pro redakci Drbny odborník na vexilologii a heraldiku Zdeněk Kubík z heraldické firmy Alerion.

Barvy vlajky se převzaly ze znaku města, v němž se skutečně vyskytuje červená a zlatá (heraldicky správně žlutá), ale nikoli jako dvě dominantní barvy.

Zhruba v padesátých letech si tedy někdo barvy vyložil špatně a omyl byl na světě: hradby i věže ve znaku města se začaly malovat zlaté–žluté, místo původní stříbrné barvy. Od té doby nesla i různá další vyobrazení města, třeba na pohlednicích, mylné zlaté zabarvení.

„To vedlo až k zavedení vlajky v pražských barvách při oslavách sedmi set let založení města v roce 1965,“ dodává heraldik Zdeněk Kubík.

Ačkoli archiváři už ve třicátých letech doporučovali městu trikolóru bílá–červená–žlutá, která by odpovídala skutečným barvám městského znaku, Budějčáci se své zažité vlajky nevzdali.

Budějovický znak, na kterém je jasně vidět dominantní bílá a červená barva.

Shoda s Prahou se může jevit jako drobnost, ale jde o nezanedbatelný symbolický i právní problém, který už byl na českobudějovické radnici několikrát řešen – vždy bezvýsledně.

V polovině devadesátých let navíc došlo k přijetí současné vlajky do městských vyhlášek, ačkoli šlo o neregistrovaný symbol. Upozornění odborníků na shodu s Prahou bylo tehdejším vedením smeteno ze stolu.

Jak omyl vyřešit?

Situaci by bylo nejjednodušší vyřešit přidáním bílé barvy do stávající žluto-červené vlajky. Budějce by se tak vyhnuly zaměnitelnosti, a navíc by vlajka více odpovídala barvám městského znaku. Umožnilo by to i oficiální registraci vlajky do registru komunálních symbolů, vedeného Poslaneckou sněmovnou, kam město svou vlajku nikdy nepřihlásilo.

Návrhy nových vlajek Českých Budějovic, které vytvořil heraldik Zdeněk Kubík.

Heraldik a vexilolog Zdeněk Kubík vnímá problém i v současné vizuální kultuře měst. „Dnes radnice utrácejí statisíce za nové logotypy a vizuální identity, ale přitom zanedbávají historické symboly jako znak a vlajka. Ty přitom tvoří základ jejich identity. Je to trochu paradox.“

Dvojníků bylo více

Přitom shodnou vlajku neměly pouze Budějce. Podobné duplicity vlajek vznikly i v jiných městech – například Znojmo, které mělo původně také žluto-červenou bikolóru, vložilo do své vlajky modrou část, aby se odlišilo od Prahy. Mělník zase svou žluto-červenou vlajku přetvořil tak, že na ni promítl heraldické figury ze znaku.

Řešení tedy existuje a stačí přidat třetí barvu nebo figuru ze znaku. Ostatně úplně stejně se do historické bílo-červené české zemské vlajky musel po vzniku Československa vložit modrý klín. Díky tomu už nebyla naše státní vlajka zaměnitelná s polskou. A jak dopadne ta budějovická?