Kdy říct dětem pravdu o Ježíškovi? Nejlépe, když se samy zeptají, radí pedagožka

„Příběh o Ježíškovi a nošení dárků provází asi každé dítě v určitém vývojovém období. Menší děti žijí přirozeně ve světě fantazie a symbolů, kde hranice mezi realitou a magickým příběhem není ostrá,“ říká Lenka Králová, vedoucí pedagožka neziskové organizace Sto skupin. Dodává, že ti nejmenší neberou příběh o Ježíškovi jako klam, ale jako součást hry, do které je zvou dospělí. Proto není nutné obávat se, že bychom ohrozili jejich důvěru — pokud k tématu přistoupíme citlivě a s respektem.

„Otázka, kdy dětem říct pravdu, má překvapivě jednoduchou odpověď: tehdy, když se zeptají. V tu chvíli obvykle dávají najevo, že jsou připravené posunout se ve svém chápání světa o krok dál,“ ujistila Králová.

Začínají se ptát mezi šestým až osmým rokem 

Otázky ohledně existence, či neexistence Ježíška si děti podle Králové kladou mezi šestým a osmým rokem, ale vývojové tempo je individuální. „Když se dítě zeptá, jestli Ježíšek existuje a jestli opravdu nosí dárky, pak v tuto chvíli můžeme být otevření, ale zároveň zachovat kouzlo tradice,“ radí pedagožka.

A nabízí jednu laskavou odpověď: „Ježíšek je taková vánoční pohádka, kterou vypráví dospělí dětem. A dárky nosíme my, protože se máme rádi.“ Takové přiznání dítěti neublíží. Naopak může být krásným přechodovým momentem, který posílí pocit důvěry a blízkosti.

Většina lidí si Vánoce bez dárků nedokáže představit, děti obzvlášť. Králová k tomu říká, že vánoční svátky určitě nejsou o jejich množství. „Děti si z dětství nejméně pamatují konkrétní hračky, anebo jenom takové ty opravdu vysněné, ale velmi dobře si pamatují atmosféru, vůně, rituály a společný čas.

Pro děti je tedy nejlepší přiměřené množství dárků. Podle Lenky Králové Vánoce nejsou o tom, kolik toho máme, ale o tom, jak spolu trávíme čas.

Co ale dělat, když dítě slyší od jiných dětí, že Ježíšek neexistuje? „To je běžná část vývoje. Dítěti pomůže jednoduché vysvětlení: ‚Některé rodiny to mají jinak. U nás je Ježíšek krásný příběh, který jsme si společně vytvořili.‘ Tím dítě nepodrazíme, ale podpoříme ho ve schopnosti chápat různé perspektivy, aniž by ztratilo svou vlastní,“ uzavírá Králová.