Benešovu vilu v Sezimově Ústí získá Husitské muzeum v Táboře
Benešovu vilu v Sezimově Ústí získá Husitské muzeum v Táboře. Informovalo o tom dnešní Právo. Po více než 50 letech se tak naplní odkaz manželky bývalého prezidenta Edvarda Beneše Hany Benešové. Ve své závěti z listopadu 1973 odkázala vilu v Sezimově Ústí tehdejšímu Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře. Po její smrti v prosinci 1974 ale zřizovatel muzea, Okresní národní výbor v Táboře, převedl celý objekt na Úřad předsednictva vlády.
Z vily se pak stalo rekreační zařízení pro vrcholné politiky a úředníky. Úřad vlády se nyní rozhodl vilu předat Husitskému muzeu v Táboře. „Rozhodnutí vychází z provedené analýzy potřebnosti a je součástí organizačních změn nového vedení Úřadu vlády," řekla Právu mluvčí Úřadu vlády Karla Mráčková. Podle ní už ani minulé vlády vilu nevyužívaly k rekreačním pobytům politiků či úředníků.
Postupně proto vilu správci zpřístupňovali a propojovali s památníkem Edvarda Beneše, který se nachází na jejím pozemku. „Úřad se z principu nezabývá muzejní činností, proto pro další rozvoj této aktivity vešel ve styk s kompetentní organizací a za podpory ministerstva kultury inicioval převod areálu na Husitské muzeum v Táboře," dodala Mráčková.
Husitské muzeum v Táboře podle Práva převod vily vítá. Jeho ředitel Jakub Smrčka připomíná, že muzeum o vilu usilovalo od počátku 90. let. Od roku 2001 Úřad vlády ve spolupráci s muzeem vilu zpřístupňoval veřejnosti v době některých státních svátků. Od roku 2023 se pak vila dala navštívit v letní sezoně v pravidelnou otevírací dobu. Husitské muzeum chce vilu nyní ještě více otevřít veřejnosti, rozšířit expozici, zavést odborněji zaměřené kurátorské prohlídky a edukační programy pro školy. „Již v letošním roce také připravujeme zahradní slavnost na výročí narození prezidenta Beneše 28. května," řekl Právu ředitel muzea Jakub Smrčka.
Vilu v Sezimově Ústí na soutoku Kozského potoka a Lužnice si manželé Benešovi nechali postavit na počátku 30. let minulého století podle projektu architekta Petra Kropáčka. Tehdejší ministr zahraničí a jeho choť se inspirovali jihofrancouzskými domy. Přestože vila nepatří mezi nejvýznamnější výkřiky avantgardy, její architekt použil v exteriéru i interiéru řadu pokrokových prvků, například vestavěné skříně. Sžívání stavebníků s jejich novým domovem mělo i podobu úprav původní realizace. Definitivní tvar vile vtiskl v roce 1937 architekt Otokar Fierlinger, který je též autorem úpravy rozlehlé zahrady.
