Obce na jihu Čech z bývalých Sudet pořádají se sousedy poutě či píšou kroniky

„Z pamětníků už skoro nikdo nežije a nelze přenášet vinu na další generace. Vztahy se sousedy z Německa máme dobré. Ale historie by se rozhodně stále měla připomínat," řekl ČTK starosta Zbytin na Prachaticku Josef Furiš. Němečtí rodáci pomohli v 90. letech 20. století s obnovou trosek zničeného kostela sv. Magdaleny a každoročně přijíždějí na červencovou pouť. Po revoluci mířily na poutní místo stovky lidí, dnes už jich jsou jen desítky.

Kdysi významnou pouť v kostele Nejsvětější trojice v Klášteře na Jindřichohradecku loni po osmi desítkách let obnovili také Novobystřičtí ve spolupráci s rakouskou obcí Reingers. „A utvrdili jsme se v tom, že jsou velmi dobré vztahy. Byla to hezká, milá akce. Řada lidí z Bystřice tam byla. Byl plný kostel, krásná mše se tam odehrála. Rakušáci přišli pěšky po staré cestě z Rakouska," uvedl starosta Nové Bystřice Jiří Zimola (Pro Bys3ci).

Právě rakouská obec Reingers byla prvním místem, kde německy mluvící obyvatelé vyhnaní při poválečném odsunu nalezli azyl. Dnes se zástupci obou zemí přes hranice vzájemně zvou na různé akce. „Je dlouhodobě navázaná spolupráce a dobře vycházíme. Otevírání starých křivd neprospěje ničemu," dodal starosta.

Jako poklidnou vidí situaci v pohraničí také v Benešově nad Černou na Českokrumlovsku, kde před válkou žilo přibližně 1600 Němců a 100 Čechů. „Máme hezkou spolupráci. Naopak dáváme společně dohromady historii. Hodně historických záležitostí se ztratilo a oni nám s tím pomáhají. A budeme rádi, když se dozvíme o naší obci víc," uvedla starostka Benešova nad Černou Veronika Zemanová Korchová.

Češi a Němci žili na jihu Čech vedle sebe po staletí, národnosti se začaly více rozlišovat až na přelomu 19. a 20. století. Po událostech 20. století stovky vesnic, osad a samot zanikly. „Řadu obcí pohltily také vojenské prostory. Některé obce měly přes stovku domů a dnes jich mají třeba deset, protože už se je nepodařilo znovu osídlit," uvedl historik Libor Svoboda. Z území, které se nacházelo uprostřed rozsáhlé monarchie, se po rozdělení území stala periferie, navíc obehnaná ostnatými dráty železné opony. Znovunavazování původních cest pomáhají nyní různé přeshraniční projekty, na Jindřichohradecku například Graselovy stezky.