Na Pražském předměstí přibývá horkovodní síť po metrech
Horkovodní teplárenská síť se v Českých Budějovicích přes léto prodlouží o další dva kilometry. Dojde k tomu přestavbou parovodu na Pražském předměstí v délce 2209 metrů od Čéčovy do Klaricovy ulice. Stavba byla dodavatelské firmě předána v pondělí.
Součástí prací je i protlak potrubí pod Pražskou třídou. Po trase se na horkovod přepojí šest výměníkových stanic Čéčova, Hálkova, Bezpalec, Kostelní, Nerudova a Klaricova s výkonem 27 720 kW, které rovněž projdou modernizací a výměnou technologie. Investice vyjde na 70 milionů korun, z nichž téměř 40 milionů pokryje dotace Státního fondu životního prostředí.
„Podle délky rekonstruovaných rozvodů jsme bezesporu jedním z lídrů modernizace sítí v republice. Přechod na horkovod musí ale mít ekonomický smysl, protože není levný. Je to ale způsob, jak snížit tepelné ztráty v síti a zefektivnit provoz,“ říká Miroslav Houfek, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.
Právě tento přínos ocenilo i Teplárenské sdružení ČR, které letos českobudějovické teplárně udělilo za první etapu výroční cenu Křišťálový komín a titul Projekt roku 2013. Tato I. etapa měřila rovněž dva kilometry a horkovod na Pražské předměstí přivedla ze sídliště Vltava. Na ní současná II. etapa navazuje. Na léto roku 2015 se pak plánuje III. etapa, v této části města závěrečná.
„Pilířem naší dlouhodobé koncepce rozvoje je moderní, úsporná a ekologická výroba a distribuce tepelné energie za předvídatelné a dlouhodobě udržitelné ceny. A tomu jdeme i touto investicí naproti. Původní parovodní potrubí bylo dimenzované hlavně pro zásobování průmyslových podniků v době před třiceti a více lety a dnes už nesplňuje požadavky na tepelné ztráty, ani spolehlivost. A neumožňuje variabilní provozování v různých ročních obdobích a s tím spojenou větší úspornost,“ vysvětluje místopředseda představenstva Martin Žahourek.
Proti původnímu parovodnímu je nové horkovodní potrubí předizolované a s menším průměrem přizpůsobené současným i budoucím potřebám. To vše spolu s jeho provozování v jednotlivých ročních obdobích snižuje ztráty na trasách. Díky takto ušetřenému a tedy nespálenému uhlí se sníží i emise vypouštěné do ovzduší.
„Naším cílem je mít v Českých Budějovicích centrální systém zásobování teplem, který odpovídá 21. století. Včetně navazujících služeb,“ dodává Žahourek. K jeho naplnění slouží i dokončený audit všech parovodů a horkovodů, který poskytuje detailní přehled o stavu primárních sítí, včetně tepelných a hydraulických modelů.
Teplárna po městě provozuje 166 kilometrů tepelných rozvodů, jejichž součástí je i 133 předávacích stanic. První horkovodní část vznikla v letech 2006 a 2007 na sídlištích na levém břehu řeky Vltavy. Vloni pak byla prodloužena právě ze sídliště Vltava až na Pražské předměstí k výměníkové stanici Klostermannova. Po trase se na horkovodní provoz přepojilo šest výměníkových stanic o celkovém výkonu 21 840 kW a 2802 bytů. Zatím horkovodní síť ve městě měří 18 kilometrů.
Vedle aktuálního projektu pro Pražské předměstí má teplárna ve městě vytipované i další lokality vhodné pro přechod na horkovodní provoz, například v Suchém Vrbném a v Havlíčkově kolonii. Jak ale upozorňuje Miroslav Houfek, předpokládá to další propočty a ekonomické analýzy rentability. Už nyní je ale jasné, že díky I. a II. etapě na Pražském předměstí firma ročně uspoří desítky tisíc gigajoulů tepelné energie.
Napsal Zdeněk Zuntych
