Horka zvyšují spotřebu vody. Ve vodárenské soustavě jí je ale dost
Tropické teploty zvyšují spotřebu vodu, a tedy i její výrobu. V Úpravně vody Plav, největší v Jihočeském kraji, o 100 až 200 litrů za vteřinu. „Lidé si napouštějí bazény, hodně se kropí a zalévají zahrádky. Na rozdíl od jiných regionů ale obce, které zásobujeme, nemusejí vyhlašovat zákazy. Ve vodárenské soustavě máme vody dost a její kapacita ani pak není zcela využita,“ říká František Rytíř, provozní náměstek ředitele Jihočeského vodárenského svazu (JVS), kterému plavská úpravna i jihočeská vodárenská soustava patří.
Běžná prázdninová produkce dosahuje 500 litrů pitné vody za vteřinu. A je nižší než třeba v zimě. Je znát, že se lidé z měst stěhují na chaty a chalupy, odjíždějí na dovolené, že jsou uzavřeny školy. Horka ji však zvyšují na 600 až 700 litrů. „To trvá vždy do prvního vydatného deště,“ poznamenává František Rytíř.
Aktuální spotřebu v rozhodujících vodojemech sledují po celém kraji dálkově dispečeři a podle odběrů se zvyšuje i přítok surové vody. Množství vyráběné vody pak určuje i dávky chemikálií nutné k její úpravě. Přímo v plavské úpravně jsou akumulační nádrže o objemu až 21 tisíc m3 vody, která pak odsud teče do padesáti vodojemů soustavy. Ta měří přes 530 kilometrů a je na ni napojeno více než 150 obcí a měst se zhruba 370 tisíci obyvateli. To je přes polovinu populace jižních Čech.
„Právě podobné situace, ať již v podobě sucha, nebo naopak záplav, ukazují, jak je soustava pro vodohospodářskou stabilitu kraje významná a zcela nenahraditelná,“ dodává Antonín Princ, ředitel JVS. Letošní sucho je v Česku, podle meteorologů nejhorší od roku 2003, neboť zasáhlo už i podzemní vody. Bouřky, které se přiženou do Česka s novým oteplením, podle meteorologů deficit vláhy nevyřeší.
Svaz nyní v Úpravně vody Plav dokončuje třetí stupeň čistění za zhruba 324 milionů korun. Plných 196 milionů nákladné investice pokryjí dotace z Fondu soudržnosti EU a Státního fondu životního prostředí ČR. Nový technologický stupeň složený ze systému filtrů s aktivním uhlím (GAU) naváže na dva dosavadní tvořené čiřením síranem železitým a filtrací na pískových filtrech. Po jeho podzimním zprovoznění bude možné upravovat vodu i při zhoršení surové vody v římovské nádrži, na níž je úpravna napojena.
„Jde o naplnění dlouhodobého projektu, o němž se poprvé mluvilo už někdy před třinácti lety po prognóze Mikrobiologického ústavu ČSAV, předpokládající stálé mírné zhoršování surové vody v přehradě Římov. Nedařilo se nám na něj ale získat dotace. Po jeho dokončení odolnost soustavy ještě zroste, protože si úpravna poradí i s nečistotami, které se v povrchové vodě objevují při extrémním suchu, nebo při extrémních srážkách,“ uvedl Antonín Princ.
Napsal Zdeněk Zuntych
Foto: Wikimedia
