Prohráli jsme další bitvu, ale ještě jsme neprohráli válku, říká manažer Motoru Bednařík

Před sezonou jste řekl, že doma chcete hrát atraktivní hokej, venku dobrý hokej. Že hráčský kádr prošel velkými změnami a vytvořil se v Motoru silný tým. Netajil jste se přáním a cílem být první a postoupit. Teď je po sezoně a Motor vypadl v semifinále play-off.
Opravdu jsme chtěli hrát atraktivní hokej a budeme ho chtít hrát i příští rok. Takový hokej budeme chtít hrát pořád. Dokud budu já sedět na křesle, na kterém sedím, budu chtít, aby Motor hrál atraktivní hokej, který bude naše diváky bavit tak, aby chodili po domácím utkání ze zimáku spokojeni. Hlavně v tom smyslu, že tým odevzdal na ledě maximum, něco předvedl, zápas neodflákl a dalo se na něj dívat. To budeme vyžadovat neustále, nic v tomto směru rozhodně měnit nehodláme.

Před sezonou jsme také chtěli, aby venkovní zápasy byly dobré. To se letos také moc nepovedlo.

Při pohledu na soupisku se mi náš kádr opravdu jevil jako silný. Ale bohužel, v žádném případě ani zdaleka nenaplnil ambice a očekávání, která jsme měli. Tým nepotvrdil a nepředvedl svou sílu na ledě.

V čem byl problém?
Při posezonním sezení s trenéry jsem chtěl i já slyšet odpověď právě na tuto otázku. A odpovědí mi bylo, že nevhodná skladba týmu z hlediska věku hráčů, že zamýšlení lídři kabiny selhali, že jsme měli velmi nízkou produktivitu v přesilových hrách a že v klíčových fázích jsme neměli očekávanou oporu v brankáři.

Dalším úskalím, to už z mého osobního pohledu, byla kondice. Myslím si, že jsme neměli na závěr sezony tým kondičně připravený tak, jak bylo potřeba. Tuto svoji domněnku opírám o fakt, že do Vánoc jsme předváděli bruslivý a aktivní hokej. Ovšem to už nelze říct o závěru základní části soutěže ani o play-off. V tomto období jsme za soupeři začali zaostávat bruslařsky a také v aktivitě.

Motor vždy zapracovával do kádru A týmu mladé hráče, vlastní odchovance. V uplynulé sezoně to ale nebylo tak markantní.
Tohle je velmi složité. My zároveň chceme postoupit, předvádět atraktivní hokej a zapracovávat mladé hráče. Tyto tři cíle jdou ale částečně proti sobě. Trenéři musí balancovat na velmi tenké hraně, jak přesně kádr postavit a jaký tým nominovat do utkání, tak abychom byli schopni všechny tři cíle plnit.
Trenéři s tímto úkolem pracovali, jak pracovali. V první polovině sezony se mladíci na led dostávali, ve druhé už ne. Pochopitelně proto, že jsme ladili formu a připravovali hráče celkem širokého kádru na to, abychom v závěru byli co nejsilnější. To se ale bohužel úplně nepovedlo.

Hokejisté Motoru po semifinálovém vyřazení.

V průběhu sezony se u týmu vyměnili trenéři. Naplnil Marian Jelínek, který mužstvo převzal po Antonínu Stavjaňovi, vaše očekávání?
Z celkového pohledu spíše ne, ale ne proto, že jsme opět nepostoupili. To je velmi těžký úkol, a on navíc k týmu se svými asistenty přišel až v rozehrané soutěži. Přišli k týmu, který byl nějak složený. Pravda, v průběhu zbytku sezony došlo k jeho částečnému posílení a doplnění hráči, které si noví trenéři vytipovali. Částečné nenaplnění očekávání ale vidím zejména v tom, že se objevily problémy, které bych v jeho případě vůbec nepředpokládal, a sice že se mu nepodaří uřídit kabinu po vztahové stránce. Na druhou stranu s říjnovým příchodem Mariana Jelínka a nového realizačního týmu se náš sportovní úsek posunul zase o stupínek výš. Práce kolem týmu a to, jakým způsobem tým skoro do Vánoc pracoval, se mi moc líbil a já jsem to velmi chválil. Pak ale došlo ke zlomu. V tréninku se začalo pracovat jinak než bezprostředně po výměně trenérů, dále se již pravděpodobně začal projevovat odraz špatných hráčských vztahů v kabině, a už to nevypadalo vůbec dobře.

Opakovaně jsem slyšel od trenérů, že je tady v Budějcích vyvíjen obrovský tlak stanovením vysokých předsezónních cílů. S tím nesouhlasím. Jsme klub, který pracuje s jedním z největších, ne-li největším rozpočtem ve WSM lize. Měli jsme tým poskládaný z několika mistrů světa, hráčů, kteří mají bohaté zkušenosti. Takže s takovými kvalitními podmínkami, které klub vytváří a s takovým hráčským i trenérským kádrem si nemůže klást jiné cíle než hrát na špici WSM ligy, probojovat se do baráže a pokusit se postoupit do extraligy. Ale v Budějcích je jasně dané už několik sezon, že naším cílem je vrátit se do extraligy. S takovým vědomím každý hráč i trenér přeci do klubu přichází. Proto mě překvapuje, že se trenéři nebo hráči cítí být pod enormním tlakem, pokud právě takové cíle chceme plnit.

Mrzí vás hodně tato situace?
Za posledních pět sezon, co jsem v klubu, jsem letos nejvíc věřil, že se nám naplnění postupového cíle povede. Podařilo se nám pro postup letos určitě udělat nejvíc. Měli jsme odpovídající rozpočet a silný tým. Přišli kvalitní hráči, kteří se v předchozích působištích prosazovali. Mrzí mě to strašně moc.

A jak konkrétní hráči naplnili vaše očekávání? Nebo naopak, kteří vás hodně zklamali?
Tohle hodnocení přísluší trenérům. Ale z mého pohledu nemohu říci, že by mě někdo svými výkony mile překvapil, to se bohužel nestalo. Spíše naopak.

Fanoušci budějckého Motoru jsou opět mezi nejlepšími příznivci hokeje v Evropě. 

Fanoušci Motoru patří k nejlepším v Evropě. Podporují Motor, i když se nedaří. Vy je chcete bavit hokejem, daří se to?
V uplynulé sezoně ne. Je fantastické, v jakém počtu chodí českobudějovičtí fanoušci na každý zápas Motoru. Po každé sezoně, v níž jsme všichni byli plni očekávání a která pak nedopadla podle představ, jsem se opakovaně obával, co na to fanoušci, jestli v té další sezoně na hokej přijdou. A oni vždycky dorazili. Patří jim za to velký dík. Diváci jsou ti, kteří drží budějcký hokej nad vodou. Kdybychom fanoušky v hledišti na stadionu neměli, partneři by ztratili zájem o hokej a naše ambice a sny o postupu do nejvyšší soutěže by vzaly za své. Tím, že lidé chodí, dávají jasný signál, že Budějovice o hokej stojí, že partneři a sponzoři mají důvod hokej podporovat.

Jak se vy osobně vypořádáváte s neúspěchem. Co vás nakopne do další práce?
Prohráli jsme další bitvu, ale neprohráli jsme ještě pořád válku. Proto jdu do další sezony. Nepoděláme se z toho a budeme prostě makat dál.

Novým hlavním trenérem A týmu Motoru je Václav Prospal. Proč padla volba právě na něj?
Věřím, že přinese to, co jsme si mysleli, že nám přinesou už předchozí trenéři. Že tým bude kondičně nadprůměrný. Myslím, že to se ani jednomu z trenérů, kteří u týmu byli v posledních pěti letech, nepovedlo. Přinese disciplínu, řád a bude na hráče obrovsky náročný. Těším se, že Václav Prospal s těmito atributy tým povede, ale zároveň intenzivně vnímám i riziko našeho rozhodnutí. Venca ještě nikdy netrénoval tým dospělých. Ovšem pozitiva jasně převažují a jsem, ostatně stejně jako u angažování předchozích trenérů, i u Venci pln naděje, že teď jsme se trefili a bude to dlouhodobá spolupráce.

Václav Prospal při utkání Motoru v Budvar aréně.

Jak bude vypadat realizační tým?
Bude na novém hlavním trenérovi, jak si poskládá svůj tým. Všechny pravomoci, ale také veškerou zodpovědnost a možnost poskládat si mančaft k obrazu svému bude mít Václav Prospal. On je teď tou hlavou. Stejnou možnost měli ale i jeho dva předchůdci.

Hráčský kádr zůstane pohromadě nebo dozná velkých změn?
Jak už jsem řekl, vše záleží na novém hlavním trenérovi. Ten má v tomto hlavní slovo. Ze sestavy uplynulého ročníku už měli víceletou smlouvu platnou i pro tu příští sezónu Petr Kváča, Pavel Pýcha, Mitch Fillman, Roman Vráblík, Žiga Pavlin, Ondřej Kachyňa a Filip Vlček. Nyní k nim přibyli další.

Opce na další rok jsme po dohodě s Václavem Prospalem uplatnili u Martina Nováka, Roka Pajiče a Ondřeje Šulka Novou smlouvu podepsal i Miloslav Čermák.

Jednání s dalšími hráči, ať ze stávajícího kádru, tak z jiných týmů, samozřejmě pokračují.

Kdy se tým pustí do přípravy na nadcházející sezonu?
S největší pravděpodobností v polovině dubna začne trénink, aby letní příprava byla dlouhá a měla co nejpozitivnější vliv na kondici našich hráčů.

Nový trenér Václav Prospal se k týmu fyzicky připojí v polovině června. Má ještě povinnosti u týmu české reprezentace, pojede s nároďákem na mistrovství světa. Poté už se bude plně a na sto procent věnovat motoráckému týmu.

Cíle pro nadcházející sezonu zůstávají?
Ano. Naším základním cílem je dostat České Budějovice do extraligy. Jestli splnění cíle bude vzhledem k síle hráčského kádru reálné už v příští sezoně, to dnes nevím, ale cíl zůstává. A současně s tím chceme plnit i další cíle, hrát atraktivní hokej a dávat šanci budějckým mladíkům.