Po minulé sezóně bych chtěl nyní hlavně chytit začátek, říká Adam Kubík

Adame, máte za sebou druhou sezónu v dresu Motoru. Jak ji hodnotíte?
Začátek nebyl po individuální stránce úplně ideální. Ale myslím si, že pak jsem se do toho nějak dostal, konec už byl lepší. A týmově si myslím, že to bylo jako na horské dráze. Zvládli jsme těžké předkolo, poté nám bohužel nevyšlo čtvrtfinále, ale myslím si, že výsledek vůbec neodpovídal tomu, jak jsme hráli. Nějaký ten zápas jsme urvat mohli.

Jak jste již naznačil, úvod sezóny vám nevyšel. Bylo to jedno z horších období ve vaší kariéře?
Řekl bych, že asi ta první polovina, tak to bylo nejhorší období v mé kariéře. Trochu jsem se tím trápil, byla to i taková nová zkušenost. Děly se kolem toho nové věci, které jsem ještě nezažil. Nějaké trejdy, hledání řešení. Takže to bylo nepříjemné, ale jsem rád, že jsem se z toho dostal zpátky a dokázal jsem s tou sezónou ještě něco udělat.

Jak jste se s tím tedy nažil vypořádat?
Snažil jsem se pracovat stejně, jako jsem vždy pracoval. Věřil jsem tomu, že to ve mně je, jenom jsem se potřeboval dostat do pohody, která poté přišla. Pak už to bylo dobré.

Také jste již zmínil vaši případnou výměnu, o které se hovořilo. Ale měl jste ve smlouvě klauzuli, že nemůžete být vyměněn bez vašeho souhlasu. Takže žádný odchod nepřipadal v úvahu?
Musím říci, že jsem nad tím už i přemýšlel. Protože jsme obě strany věděly, jak já, tak i klub, že to není ono. Myslím si, že v tu chvíli tomu chtěly obě strany dát nový impuls, který by prospěl jak týmu, tak i mně. Přestože jsme se nad tím nějak bavili, tak jsme nenašli nějakou cestu, který by mně nebo klubu dávala smysl. Nakonec z toho sešlo, domluvili jsme se, že budu tady, možná i to mi pomohlo.

Nadále jste figuroval v přesilových hrách týmu. Cítil jste tedy velkou důvěru trenérů, abyste prolomil onen bodový půst?
To si myslím, že bylo také zlomové. Když jsem poté dostal větší prostor, tak mi to začalo jít, až jsem poté důvěru splatil týmu a trenérům těmi body. Začali jsme vyhrávat, začalo to být dobré a zkrystalizovalo se to do play-off.

Chodí na vaše zápasy i rodina?
Moc nechodili, protože to mají do Budějovic docela daleko, bydlí kousek od Čáslavi. Takže když jsme hráli v Hradci nebo v Pardubicích, tak přijeli. Ale přítelkyně se chodila dívat, takže ta byla velkou oporou. Řešili jsme to i doma spolu, takže v tom mi také docela dost pomohla.

Po sezóně oznámil konec kariéry kapitán Milan Gulaš. Jak jste ho vnímal po celou dobu, co jste s ním tady v Budějovicích mohl hrát?
První rok to jsem toho s ním moc neodehrál. Ale když jsem přišel, tak jsem se ho ptal na různé rady, co v Budějovicích a tak. Takže se mi vždy snažil v tom pomoci. Ale letos jsme toho už odehráli spolu více. Myslím, že jsme si mezi sebou udělali dobrý vztah. Samozřejmě, že nás mrzí to, že končí. Ale cítil to tak a myslím si, že pro něho je to vstup do další životní etapy a že je teď spokojený.

Nespočetněkrát jste s ním hrál v jedné formaci. Tak co vše vám to dalo a jak vás Milan Gulaš v tomto posunul?
On je takový, že nerad prohrává. Takže vždy do toho šel naplno a chtěl, aby hráči kolem něho hráli na sto procent. Takže jsme si o tom furt něco říkali, komunikovali spolu a byl v tomto profesionál, takže jsem rád, že jsem mohl poznat, jaký je člověk, bylo to super a rád na to vzpomínám. Po sezóně jsme si volali, je to fajn člověk.

Po sezóně jste obdržel nominaci do národního týmu, kde byli i vaši dva spoluhráči Filip Přikryl s Tomášem Cibulkou. Jak jste si tento sraz národního týmu užil?
S Filipem Přikrylem jsem strávil těch čtrnáct dní na pokoji, to bylo fajn. Cíba (Tomáš Cibulka) tam vydržel trochu déle než my, což jsme mu to přáli, ale myslím, že pro nás všechny to byla super zkušenost a příjemné zpestření sezóny.

Za tři přípravné duely jste vstřelil dvě branky a na jednu nahrál. Jak byste vaše výkony zhodnotil a byl jste spokojen s tím, jak jste se prezentoval?
Zápasy se mi hrály dobře. Myslím si, že jsem měl i dobrou zpětnou vazbu od trenérů. Samozřejmě je tam furt co zlepšovat a snažit se dělat na věcech, které by po mně trenéři chtěli, abych tam třeba příští rok mohl vydržet déle. Myslím si, že jsem pro to udělal maximum a že ty zápasy špatné nebyly.

Věřil jste, že byste mohl být co nejblíže k nominaci na mistrovství světa?
S tím, že ta sezóna byla taková, jaká byla, tak jsem vůbec nepočítal s tím, že bych ještě mohl jet na nároďák. Jsem rád za to, že jsem tam vůbec mohl být. Spíše jsem říkal, že si to jedu užít. Poté, když člověk ví, jak ty zápasy hrál, tak jsem si myslel, že bych mohl vydržet déle, ale trenéři to viděli takto. Samozřejmě, že mě to mrzelo, když už jsem tam něco odehrál, nějaký čas jsem do toho investoval. Asi to tak mělo být, jsem rád za zkušenost, musím se připravit na další sezónu, takže jsem si odpočinul a jsem opět v tréninkovém procesu.

Na tuto sezónu jste se rozhodl připravovat individuálně. Proč?
Přípravu absolvuji s kondičním trenérem Milošem Pecou. Kluky, kteří u něho letní přípravu dělali, dokázal vždy dobře připravit na sezónu. Ať už je to Martin Nečas nebo Tomáš Hertl, kteří hrají v NHL. Věřím tomu, co dělá. Spolupracuji s ním už čtvrtým rokem, takže se tak nějak už i poznáme, ví, co potřebuji. Takže jsem to chtěl zkusit individuálně. Zatím je to těžké jako každá letní příprava, ale věřím, že mě to posune.

Jaké máte dojmy z losu extraligy? V prvním kole přivítáte doma Spartu.
Myslím si, že v této době je každý tým kvalitní a je úplně jedno, jaký je los. Každý zápas bude těžký, je jen na nás, jak se připravíme a jak do sezóny vkročíme. Samozřejmě bychom chtěli ze začátku nasbírat co nejvíce bodů. Koukali jsme, že máme těžké soupeře na začátek, bylo by fajn ty body začít sbírat. Je jedno s kým budeme hrát, ale hlavně hrát náš standard.

Dáváte si před sebe na tuto sezónu nějaká očekávání nebo cíle?
Po té minulé sezóně bych chtěl hlavně chytit začátek a být zase o něco lepší než loni. Mám i nějakou sázku s mojí přítelkyní (usmívá se), takže se budu snažit ji vyhrát a uvidíme, jak to dopadne.