V minulé sezoně se konečně protlačil nastálo do prvního týmu HC MOUNTFIELD. Tím si splnil svůj osobní cíl, který si předsevzal, a to i s malým bonusem. Teď už ale kouká David Kuchejda na budoucnost. V neděli oslaví čtyřiadvacáté narozeniny a pak s týmem vyrazí na tradiční šumavské soustředění, jehož náplní bude hlavně cyklistika. „Loni se tento model osvědčil, takže počítám, že letos to bude stejné,“ říká českobudějovický útočník.
Do konce letní přípravy HC MOUNTFIELD chybí tři týdny a předsezonní dril na suchu je v plném proudu. Českobudějovická parta pod vedením trenérské dvojice František Výborný – Milan Kupka nabírá síly na další extraligový ročník pomocí tradičního formátu, který vyvrcholí v závěru června. Po něm bude následovat třítýdenní volno a pak už se hráči přesunou na led. „Na to se všichni samozřejmě těšíme, ale i letní příprava je důležitá, to všichni víme,“ tvrdí David Kuchejda.
Fotbalu se radši straním…
„Já osobně to beru tak, že to každý musí absolvovat, aby byl dobře připraven na sezonu. Bez dobré letní přípravy potom nezmůžete v zápasech vůbec nic, žijete z toho celý ročník.“ Jako nucené zlo ale mladý útočník letní galeje nebere. „To vůbec ne. Snažím se trénovat tak, abych byl stoprocentně nachystaný na extraligu. Tak to je na suchu a bude to tak i na ledě,“ tvrdí Kuchejda.
Suchá tréninková fáze se blíží závěru a hráči už mohou být pořádně zatavení. „Nejhorší je podle mě běhání, to asi nebaví nikoho. Kluci občas hrají fotbal, ale toho já se nezúčastňuji, protože jsem si jednou při něm poranil koleno a od té doby se těchto akcí radši straním,“ hořce se usmívá. Tradičním vytažením z rutiny bude příští týden soustředění na Šumavě. „Loni to bylo docela náročné. Ráno jsme po rozcvičce jezdili kopce, odpoledne etapy. Náplní jsou vesměs jen kola a občas trochu posilování. Loni se to osvědčilo, takže letos to bude asi podobné,“ vypráví Kuchejda.
Bonusem pro mě byla první lajna…
Zanedlouho čtyřiadvacetiletý útočník prožil podle svých slov v minulé sezoně klíčový rok své kariéry. „Alespoň v to doufám. Snad to teď půjde dál k lepšímu,“ usmívá se. „Pro minulou sezonu jsem měl jasný cíl, který se mi splnil i s malým bonusem. Chtěl jsem se konečně dostat do základní sestavy a udržet se v ní pro celý ročník. To se povedlo. Bonusem nad očekávání bylo to, že jsem sezonu začínal v první lajně.“ A jaké jsou tedy cíle pro nadcházející ročník, kdy už by měl být Kuchejda pevně zabydlen v základním kádru HC MOUNTFIELD? „Cíle jsou určitě zase vyšší než loni, ale zatím si je nechám pro sebe,“ culí se sympatický mladík.
Co se týče týmového úspěchu, považuje David Kuchejda minulou sezonu za vcelku povedenou. „Měli jsme v základní části pár velice dobrých sérií a nakonec se nám povedlo vybojovat přímý postup do čtvrtfinále, což se dá považovat za úspěch,“ vypráví. V sérii s Vítkovicemi ale vystavil Jihočechům soupeř stopku. A bylo po nadějích na větší úspěch. „Myslím si, že jsme byli Vítkovicím víc než vyrovnaným soupeřem. V žádném ze zápasů jsme vyloženě nepropadli, škoda. V další sezoně by to každopádně chtělo tenhle úspěch minimálně vyrovnat, ale spíš přidat ještě další krok,“ přeje si Kuchejda.
Pořád jsem Moravák…
Ten odjel před šumavským soustředěním načerpat síly do rodného Slezska. Od čtvrtka mají hráči volno a sraz před odjezdem do Železné Rudy je až v neděli. „No jo, jedu domů. I když se mi v Budějovicích líbí a cítím se tam jako doma, pořád jsem Moravák a vždycky budu,“ usmívá se hbitý útočník, na jehož přízvuku je stále znát rodinný původ. Kuchejda se narodil v Opavě, kde také hokejově vyrostl. V roce 1999 ale musel tamní klub společně se všemi mládežnickými kategoriemi podstoupit přesun do nedalekého Havířova. Tam působil nadějný útočník do roku 2001, pak se přesunul přes celou republiku na jih Čech, který mu také přirostl k srdci.
A proč zrovna sem? „Víte že ani nevím? Asi proto, že jsem do té doby v Budějovicích nikdy nebyl a zajímalo mě, jak to tu vypadá,“ směje se. „Tenkrát nějak v Havířově došly peníze nebo co, už ani nevím. Byl jsem v osmé nebo deváté třídě a spolupracoval už s jedním agentem. Ten mi řekl, že má pro mě snad čtrnáct variant, kam jít. Budějovice byly jednou z nich. Táta mi řekl, abych se rozhodl sám, že si mám určit, kam chci jít. Tak jsem šel na jih Čech,“ popisuje svůj osud.
Doufal jsem v NHL…
V dorostu Českých Budějovic okamžitě zapadl do formace k Martinu Hanzalovi a společně vypomáhali i juniorce. Oba byli vždy o krok vpředu před svými vrstevníky, objížděli reprezentační akce a spolu šli také do zámoří. Hanzal do týmu Omaha Lancers, Kuchejda do mužstva Sault St. Marie Greyhounds. Tady se cesty obou kamarádů definitivně rozešly. Hanzal válí v NHL, kam se Kuchejda nikdy nepodíval, a tak musí často poslouchat, že svůj talent nevyužil stoprocentně.
„To já hážu za hlavu. Každý má nějakou hokejovou cestu. Já jsem měl dobré dva roky v Americe, když jsem tam přišel z budějovické juniorky. Doufal jsem v to, že bych mohl potom podepsat v NHL, ale nevyšlo to. Podepsali jiné hráče, ale mě ne,“ krčí rameny Kuchejda. A tak se mohl rozhodnout mezi dobrodružstvím na farmě a návratem domů. Zvolil druhou variantu.
„Možná jsem byl netrpělivý, nechtěl jsem tam zůstávat bez smlouvy v NHL, takže jsem se rozhodl se vrátit. Asi to byl ukvapený krok, ale stalo se. Pak jsem si prožil pár zranění, která mě trochu přibrzdila, a vlastně v pořádku jsem byl až loni. I díky tomu, že jsem byl zdravý, jsem se konečně probojoval nastálo do extraligového týmu. Teď chci prožívat už jen lepší a lepší sezony,“ usmívá se Kuchejda.
Zdroj: www.hokejcb.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
