Mužstvu budu chtít být co nejblíže, říká sportovní manažer Motoru Jiří Novotný

Motor půjde do nové sezóny s novým trenérským vedením. Proč jste při výběru hlavního kouče ukázal na Ladislava Čiháka?
Hned z několika důvodů. Měl jsem možnost pod ním hrát, i když jen chvilku. Vím, jak ve dvojici s Jirkou Hanzlíkem pracovali. Dále, jsem přesvědčený o jejich práci. Láďa Čihák je mladý trenér, který toho už má ale na svůj věk dostatečně za sebou. Po pohovorech s ním i Jirkou Hanzlíkem jsem nabyl přesvědčení, že vidí hokej stejně jako já, mají stejnou vizi. Jde o tvrdého trenéra, který hledí na disciplínu, na to, aby byl tým fyzicky skvěle připraven. Máme stejný pohled na to, jak tým vést, jaký hokej hrát. Máme stejný metr na výběr hráčů. Vše dohromady mě přesvědčilo o volbě Ládi Čiháka. Ten si poté k sobě vzal Jirku Hanzlíka, což vzhledem k tomu, že jim to fungovalo v Plzni, naprosto chápu. Jsem rád, že to takto dopadlo a že spolu můžeme spolupracovat.

Uvažoval jste i o tom, že byste trenérské obsazení neměnil?
Ve hře byly různé možnosti. Musím Čermimu (Davidu Čermákovi) a Romanu Fouskovi poděkovat za práci, kterou odvedli. Situace, do které jsme se dostali, nebyla jednoduchá. Dopadlo to, jak to dopadlo, zaplaťpánbůh bez účasti v baráži. Tým v závěru navíc postihlo hodně zranění, hráči nastupovali s omezeními, ale to potkává každý tým. Ale rozhodl jsem se pro cestu s novými trenéry. Za tímto rozhodnutím si stojím, chtěl jsem týmu dát jiný impuls. Aby byl i trochu jinak vedený, čímž ale neříkám, že byl veden špatně. Jsem rád, že jsem chvilkově jako asistent roli trenéra zažil. Za těch pár týdnů se vůbec nepovažuji za trenéra, ale jsem rád, že jsem to z té druhé strany viděl. Protože být především hlavním trenérem opravdu není žádná sranda. Když to shrnu, byl to rozhodně těžký krok, oba dva jsou velmi slušní, pracovití lidé, ale prostě jsem vnitřně cítil, že bych se chtěl vydat jinačím směrem. Složení kompletního realizačního týmu včetně kondičního trenéra oznámíme už brzy.

Pochopili dnes již bývalí trenéři váš krok?
I tohle pro mě byla nová role, v mé pozici zkrátka jsou obsaženy věci, které vám nejsou příjemné. Považuji se ale za férového kluka, který věci říká na rovinu. Třeba Romana Fouska znám dlouhodobě, jsme kamarádi, ale zodpovědnost padá na mě, realizační tým skládám já. Když oznamujete vaše rozhodnutí o někoho konci z očí do očí, tak to nic příjemného není, ale myslím, že to vzali jako profesionálové a že to vzali velmi dobře.

Letní příprava na novou sezónu nakonec neodstartuje v květnu, ale už 17. dubna.
S tím, že v tento den půjde do přípravy na suchu nějakých čtrnáct patnáct hokejistů. Na začátku května se budou dělat vstupní testy, to už se bude týkat všech hráčů, kromě kluků, kterým skončí sezóna později a kromě cizinců, ti naskočí o něco později. Zapojí se i někteří kluci z juniorského týmu. Ve spolupráci s vedením mládeže chceme zapojovat mladé čím dál více.

Jak blízko budete chtít být mužstvu?
Co nejblíže to půjde! Jak jen to pracovní vytížení dovolí. Trenérům samozřejmě věřím, ale určitě se někdy stane, že budu i na lavičce.

Program přípravy stanovujete vy?
Samozřejmě po dohodě s hlavním a kondičním trenérem. Děláme i na programu přípravných zápasů.

A pracujete určitě i na složení kádru pro příští sezónu.
Mám velmi napilno. Mohu prozradit, že kádr máme z devadesáti procent hotový, k doplnění zbývají dvě, maximálně tři jména. Dáváme si na to čas, nechceme udělat chybu. Debaty nad doplněním probíhají denně, aby vše dávalo smysl.

Ještě před vaším nástupem do funkce byla prodloužena smlouva Lukáši Pechovi. Postupoval byste stejně?
Stoprocentně! Lukáš Pech patří k nejlepším hráčům od prvního dne, kdy přišel do Motoru. Stal se nedílnou součástí týmu, nedokážu si představit, že by v organizaci nebyl a že bychom měli začít sezónu bez něj. Je to hráč k nezaplacení. Je až neuvěřitelné, i s ohledem na to, kolik mu je let, jak hraje, jakou má vůli a jak ho to baví. Zůstává na stadionu dlouho po tréninku, hokeji dává maximum, jde perfektním příkladem pro mladé. Pro nás je to jeden z těch největších lídrů jak v kabině, tak hlavně na ledě.

Brankářské složení zůstává pro příští sezónu beze změn. Z obránců přijal Percy nabídku jiného klubu. Ale jaká byla situace u Bindulise se Šenkeříkem?
S oběma jsem hrál, byli jsme spolu dennodenně v kabině. Rozhodnutí pro mě tak bylo těžké. A oběma jsme samozřejmě po sezóně za jejich služby poděkovali, v Motoru odvedli za dva roky kus práce. Ale byl jsem přesvědčený o tom, že bychom se měli vydat jinačí cestou. Šenky asi i sám věděl, že minulá sezóna od něj nebyla taková, jak by si on i my představovali. U Bindyho to samé, oběma jsem to řekl do očí, vzali to také jako velcí profesionálové. Máme na jejich místa mladé kluky, jako je Kachyňa a Hovorka, s kterými chceme pracovat a dát jim šanci, když na to budou mít. Od toho bude v týmu Jirka Hanzlík, který velmi dobře spolupracuje s obránci.

A pojďme na odchody mezi útočníky. Po dlouhé době se Motor rozloučil s Václavem Karabáčkem.
Letos to prostě nebylo ono, nejen po bodové stránce. Jsem člověk, který se nedívá jen na body, ale na celkový přínos týmu. Vencovi tak jenom prospělo, že šel hrát první ligu, kde se rozehrál a dělal skoro bod na zápas. Potřeboval hrát, v Jihlavě dostal roli, kterou si u nás neuhrál. I když šel o stupeň níž, myslím, že pro něj to bylo to nejlepší, co se mu mohlo stát. A nikde není psáno, že už se tu nikdy neobjeví. V Jihlavě hrál velmi dobře, byl velmi vytěžovaný, stálo to na něm, získal sebevědomí.

Po jedné sezóně skončili Dzierkals, Tomeček a Raška. A co konec veteránů Tomáše Čachotského a Michala Vondrky, jak moc jste o nich uvažoval?
Byl jsem s nimi v těsném kontaktu. Já a Mižu jsme dlouhodobí kamarádi. U Čagyho to ale pro mě bylo opravdu těžké rozhodování, protože za nás odvedl vynikající práci! Byl obrovským přínosem, je to supr kluk. Ale letos už bychom chtěli jít přece jen trochu jiným směrem.

Jak zpětně hodnotíte váš návrat do mužstva jakožto hráče? Nakonec jen na dva zápasy, ve druhém jste se zranil...
Určitě toho nelituju. Onemocněl Lukáš Pech, byli zranění, hráli jsme o padáka, ani Koleso (Koláček) a Chlubnič (Chlubna) nemohli z hostování kvůli zdravotním potížím zrovna přijít a tak jsem se rozhodl. A určitě bych to dnes neudělal jinak. Ve Varech mě začalo píchat ve svalu, tak jsem odstoupil, tam už to bylo jen o jedné třetině, kde to bylo o ničem.

Juniorka Motoru postoupila do finále Ligy juniorů, sledujete její počínání?
Sleduji, byl jsem na posledním domácím zápase s Chomutovem. Jsou na velmi dobré cestě, aby to ubojovali a splnili naše zbožné přání o návratu do extraligy. Protože ta k Motoru prostě patří. Ale nebude to jednoduché, čeká je poslední krok v podobě finále. Ještě není nic hotovo, ale doufám, že to dopadne dobře, protože pro budějovický hokej by byl obrovský problém, kdyby tu extraliga juniorů nadále nebyla.