Jaké poklady ležely po celá staletí netušeně pod zemí? Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích připravuje nový výstavní projekt, který lidem přiblíží výsledky mnohaletých archeologických výzkumů v trasách dálnic D3 na Táborsku, Českobudějovicku a Českokrumlovsku a navazující S10 v oblasti Mühlviertelu v Horním Rakousku.

Nedávný nález schránky s relikvií v Milevsku, částí hřebu považovaného za hřeb z Kristova kříže, slibuje dobrodružství pro historiky. Relikvie měly pomoci lidem ke spáse, kromě Karla IV. vlastnili zajímavý svátostný soubor i Rožmberkové. Archeologové našli schránku s relikvií v dutině v trezorové místnosti milevského kláštera. Zástupci vědy a církve o ní informovali v pondělí.

Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu, který s největší pravděpodobností pochází z takzvaného Pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera.

První místo v kategorii Muzejní výstava roku 2019 získalo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Uspělo v konkurenci čtyřiceti projektů z celého Česka. K vítězství vedla nová stálá expozice, která představuje to nejlepší z oblasti přírodních věd, geologie, archeologie a národopisu.

Archeologové objevili na poli u Sepekova na Písecku poklad stříbrných mincí ze 13. století, z doby krále Přemysla Otakara II. Je to 700 až 800 mincí, dobře zachovaných. Pravděpodobně je vlastnil šlechtic nebo církevní hodnostář. Je to jeden z největších nálezů svého druhu v Česku.

Archeologové objevili v milevském klášteře tajnou chodbu s rozšířenou místností na konci. Byla ukrytá v mohutné středověké zdi. Podle prvních indicií by to mohla být chodba s trezorem, v němž mohou být cennosti, jež před husity ukryl začátkem 15. století tehdejší opat. V průzkumu budou vědci pokračovat nejpozději za měsíc, až to koronavirová omezení umožní.

Minimálně ještě dva roky budou archeologové zkoumat trasu vznikající dálnice D3 v Jihočeském kraji. Práce na projektu pokračuje už několik let. Jeho výsledkem bude zmapování trasy od Táborska až po hranici s Rakouskem.

Archeologové zjistili, že největší část koncentračního romského tábora v Letech u Písku se nacházela v areálu bývalého vepřína. Trosky tábora byly viditelné ještě v 70. letech, kdy se za komunistického režimu vepřín stavěl. Novinářům to dnes řekl vedoucí týmu archeologů Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity. Muzeum romské kultury, chce v místě, na němž stojí bývalý vepřín, vybudovat památník romského holokaustu a otevřít ho do roku 2023.

Archeologové našli na zřícenině Karlův Hrádek, kterou před rokem 1357 založil Karel IV., pozůstatky staršího, pravděpodobně až pravěkého osídlení. Hluboká nad Vltavou, které kulturní památka patří, zde chce vybudovat archeopark a nabízet i 3D prohlídky.

Archeologové našli v Letech na Písecku, kde byl za války romský koncentrační tábor, hroby jednotlivců. Odkryli jeden hrob s pozůstatky vězeňkyně mladší 40 let, hrob novorozence, jehož kosterní pozůstatky se téměř nezachovaly, protože jáma byla mělká. Nalezli i sedm hrobových jam. Podle písemných pramenů by v místě mělo být pohřbeno 120 vězňů, z toho přes 70 dětí, hřbitov by měl mít rozlohu 400 metrů čtverečních. Novinářům to včera řekli archeologové a zástupci brněnského Muzea romské kultury, které chce v místě, na němž stojí bývalý vepřín, vybudovat památník romského holokaustu a otevřít ho do roku 2023.