Zhruba 3000 lidí si přišlo během desetidenní výstavy v Prácheňském muzeu v Písku prohlédnout železný hřeb, vzácnou relikvii, která může podle některých archeologů pocházet z kříže Ježíše Krista. Nejnavštěvovanějším dnem byla Bílá sobota, kdy přišlo přes 600 lidí. Hřeb byl vyzvednutý před dvěma lety z mohutné kamenné zdi kostela svatého Jiljí v Milevsku.

Veřejnost může poprvé vidět část hřebu nalezeného v milevském klášteře. Hřeb s největší pravděpodobností pochází z takzvaného Pravého kříže. Lidé jej mohou vidět na mimořádné krátké výstavě v píseckém Prácheňském muzeu, která začne v pátek.

Archeologové dokončili průzkum v trase nově budovaných částí dálnice D4 v úseku z Hájů do Mirotic na Písecku. Našli desítky tisíc zlomků keramických nádob, prsteny, mince či spony. Většina nálezů je z doby železné. Objevili i různá sídliště, v nichž kdysi lidé žili. U Rakovic našli místo, kde byly stopy po Keltech i Germánech.

Vědci prokázali, že v rožmberské hrobce ve vyšebrodském klášteře je snubní prsten posledního rožmberského páru, Petra Voka z Rožmberka a Kateřiny z Ludanic. Na desce Vokova sarkofágu odhalili také pět symbolů, může tam být i Vokův monogram. Archeologové díky sondě zjistili, že v truhle jsou luxusní látky, dámské šaty s řadou ozdob i zlaté řetězy. Novinářům to řekli dnes, když představili knihu o průzkumu hrobky. V květnu 2023 otevřou ve vyšebrodském klášteře expozici Rožmberské zlato.

Schránka, v níž byla v milevském klášteře uschována odseknutá část hřebu, jenž byl pravděpodobně součástí takzvaného Pravého kříže, má původ v Byzantské říši. Pochází ze 4. až 5. století a byla nabarvena vzácnou ultramarínovou modří. Představuje tak jeden z unikátních nálezů na území České republiky. Vyplývá to z aktuálních výsledků analýz, které v Milevsku na Písecku představili archeologové.

Rozsáhlý archeologický výzkum přinesla revitalizace parku Na Rybníčku v Třeboni. Při ní našli archeologové kosterní pozůstatky 27 lidí. Zatím není jasné, proč byla těla za zdí hřbitova. Odpovědi mohou přinést antropologický výzkum či pátrání v archivech.

Před rokem, 21. prosince 2020, objevili archeologové v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu, který s největší pravděpodobností pochází z takzvaného Pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera.

Rakev vedle sarkofágu Petra Voka v rožmberské hrobce ve vyšebrodském klášteře patřila zřejmě Vokově manželce Kateřině z Ludanic. Archeologové díky sondě zjistili, že v truhle jsou luxusní látky i dámské šaty s řadou ozdob. Našlo se i další rožmberské zlato. Podle zlatého prstenu Kateřiny z Ludanic nalezeného v roce 2011 vznikne nyní kopie.

Kdyby měla zřícenina tohoto polozapomenutého a zároveň neobyčejného gotického hradu kompletní bránu, slušelo by se napsat, že své brány Karlův Hrádek otevírá všem, kdož v dobrém přicházejí a chtějí se tu dozvědět leccos zajímavého a nového o naší minulosti.

Groše z časů Václava IV., keramické zlomky i snímky jantarových korálků nabízí výstava Co přinesla dálnice, kterou otevřelo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Přibližuje archeologický průzkum v jihočeské trase dálnice D3 a navazující dálnice S10 v Horním Rakousku. Z výzkumů vyplývá, že jižní Čechy byly významnou obchodní křižovatkou.