Strakonický 25. protiletadlový raketový pluk historicky poprvé vyčleňuje samostatné uskupení do zahraniční operace. Od letošního července budou vojáci působit v Litvě v rámci alianční mise. Strakoničtí vojáci jsou součástí bojového uskupení pod vedením německé armády.

Když v roce 2014 začali čeští a slovenští vojáci plánovat společné cvičení, ani ve snu by je nenapadlo, že o pár let později se z něj stane největší cvičení jednotek pozemní protivzdušné obrany v rámci NATO, které bude řídit alianční velitelství vzdušných sil (HQ AIRCOM) z německého Ramsteinu.

Opravy hangárů pro vojenská letadla nebo techniku, výstavba střelnice či jídelen. Pod rukama nadrotmistra Oty Svobody prošlo na základně Arifjan v Kuvajtu více než 180 různých projektů za miliony amerických dolarů. Ženista z Bechyně během půl roku působení dokázal, že si Česká republika svoje místo mezi dalšími 73 různými národy dokáže obhájit.

Roboti různých typů i velikostí, ochranné obleky nebo detekční přístroje – to je jen část vybavení, který 15. ženijní pluk získal díky mezinárodním finančním programům. Nový materiál v rukou českých EOD specialistů a ženistů nachází čím dál větší uplatnění a je příslibem další koaliční spolupráce i do budoucna.

Práce se spojkou, přesnost na milimetry a důvěra k navádějící osobě – to vše je důležité při takzvaném vagónování, jak vojáci zkráceně nazývají nakládku techniky na železnici. Všechny činnosti s tím spojené nacvičovali tento týden ve Strakonicích příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku, jež se připravují na zahraniční misi do Litvy.

Desátník Róbert Pflug slouží u 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích jako sběrač raněných. Tak se alespoň nazývá jeho funkce na obvazišti. V těchto dnech jej ale nejčastěji zastihnete za volantem vozidla, kterým armádní zdravotníci jezdí testovat lidi na koronavirus.

„Vlídné slovo nebo pohlazení jsou pro pacienty na covidových odděleních stejně důležité jako podávání léků,“ říká kaplan 15. ženijního pluku kapitán Tomáš Harastej. V současné době má za sebou několik návštěv nasazených vojáků v nemocnicích a domovech pro seniory. Svoje poslání vidí v tom být nablízku kolegům a pomáhat jim vyrovnávat se se smrtí.

Strakonický útvar čeká historický okamžik. Poprvé bude stavět úkolové uskupení do zahraniční operace. Již za necelý půlrok se strakoničtí vojáci přesunou do Litvy, aby zde společně cvičili s ostatními příslušníky aliančních armád a podíleli se na kolektivní obraně NATO.

Armáda včetně členů aktivních záloh výrazně pomáhá zvládat současnou situaci s pandemií koronaviru. Vláda se k ní ale přesto obrátila zády, když mj. vyškrtla 10 miliard, které měly být určené na investice. Pokud peníze armáda nedostane, bude se z ní postupně stávat skanzen nebo spíše nejdražší vojenské muzeum na světě.

Sedm týdnů vojáci pomáhali ve dvou strakonických domovech pro seniory, které se v důsledku pandemie Covid-19 potýkaly s nedostatkem personálu. Ve čtvrtek 17. prosince sem vojáci zavítali znovu, aby předali zdejšímu personálu vánoční dárky.