Nedostatek potravin a jiného zboží se po válce v nové Československé republice odstraňoval pomalu. Po 28. říjnu 1918 se hlavně slavilo. Nenáviděné Rakousko, které způsobilo v každé obci a skoro v každé rodině nesmyslnou (z pohledu Rakouska asi smyslnou) válkou ztráty na životech, bylo najednou pryč a na úřadech se mluvilo česky. V nabyté svobodě chtěl najednou každý obchodovat a mít peníze. František Rada vzpomínal, že když někdo někde zvolal „Mám!“, hned se ozvalo „Koupím!“

Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938. Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky autoři představili na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidí.

Pamětní deskou z černé žuly bude od středy 27. června označen vojenský hřbitov v Českých Budějovicích. O pietní označení místa požádal město Klub vojenské historie. Práce vyšly na necelých 84 tisíc korun a provedl je restaurátor Lukáš Hosnedl.

Už pošesté se budou v Jihočeském kraji rozdávat Zlaté šupiny. Ocenění jihočeské hejtmanky Ivany Stráské dostanou ti, kteří se svými činy a celoživotní prací zasloužili o rozvoj či dobré jméno kraje. Znáte někoho takového? Svého kandidáte můžete právě teď nominovat.

Edvard Beneš je jedním ze zakladatelů našeho státu, bez kterého by nevzniklo samostatné Československo, respektive posléze ani Česká republika. Hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská to uvedla během pietního aktu u příležitosti 134. výročí narození našeho druhého prezidenta, který se odehrál v pondělí 28. května v Sezimově Ústí.

Po 28. říjnu 1918 setrvávaly v nové Československé republice rakouské zákony. Aby to mělo právní rámec, vydal se první zákon, kterým se převzaly rakouské normy a pak postupně 18 nových zákonů. Ve stavebníci platily dlouho staré c. k. zákony. Zprvu to nevadilo, poněvadž hned po Velké válce se nestavělo. Nebyl materiál, chyběli lidi (v každé obci je pomník padlým).

Do konce května mohou lidé podávat návrhy na udělení Ceny města České Budějovice. Ocenění za výrazný a mimořádný počin, který se stal v roce 2017, je spojeno mimo jiné s finanční odměnou a získat je může jednotlivec i kolektiv. 

Lípa srdčitá, symbolu, který Češi považují za národní strom, ode dneška, svátečního úterý 8. května, roste před budovou hlavní pošty nedaleko pomníku letce v Českých Budějovicích. Krajské město si tak připomnělo sté výročí vzniku Československé republiky.

Do příštího sčítání lidu, které se uskuteční v roce 2021, se znovu budou muset zapojit všichni lidé v Česku. Vyplňovat by ale měli mnohem méně údajů než v roce 2011. Místo 47 by jich mělo být 23. Vypadnout by mohla třeba otázka na víru či obor vzdělání. Zbývající potřebná data získá Český statistický úřad (ČSÚ) z registrů. Mnohem víc vyplněných formulářů by chtěl také dostat elektronicky. Vyplývá to z návrhu obrysů zákona o sčítání lidu, který by měla ve středu projednávat Babišova vláda v demisi.

Cenu města za významný a mimořádný počin udělují zastupitelé na návrh městských radních. Návrhy kandidátů mohou občané posílat či předat odboru kanceláře primátora do 31. května 2018.