Práce se spojkou, přesnost na milimetry a důvěra k navádějící osobě – to vše je důležité při takzvaném vagónování, jak vojáci zkráceně nazývají nakládku techniky na železnici. Všechny činnosti s tím spojené nacvičovali tento týden ve Strakonicích příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku, jež se připravují na zahraniční misi do Litvy.

Dnes si připomínáme 171 let od narození prvního československého prezidenta. Existuje zažitá a značně zjednodušená představa, že se za první republiky žilo krásně a že „tatíček“ Masaryk byl nadstranickým prezidentem, dbajícím na ideály demokracie. Realita byla jiná. T. G. Masaryk byl jako prezident velmi aktivistický. Výstižně to popsaly v den jeho smrti Polední listy: „byl přílišným individualistou, než aby mohl býti skutečným demokratem“, a ačkoliv akcentoval lidskost a humanismus, „chyběl mu cit, nerad odpouštěl a protivil-li se mu někdo, snažil se jej zdeptati“.

Marshallův plán pro jižní Čechy. S takovým heslem šla do krajských voleb koalice KDU–ČSL a TOP 09. A úspěšně. Od voličů získalo toto spojení přes deset procent hlasů a suverénně tak předběhlo Starosty a Nezávislé, ČSSD nebo Jihočechy 2012. Jak hodnotí výsledek lídr František Talíř, který od lidí získal téměř tři tisíce preferenčních hlasů?

Když se jí zeptáte na svatební šaty, ihned se rozzáří… a vy máte pocit, že se bavíte s někým, kdo svou práci skutečně miluje. Alena Nosková už více než patnáct let provozuje Studio Avalon, které naleznete v ulici Kněžská v Českých Budějovicích. Jak sama říká – je to celý její život. Právě s touto sympaťandou jsme podnikli následující rozhovor…

Realita je stále častěji ne to, co se skutečně událo, ale to, co vidět chceme a co k sobě dobrovolně pustíme. Platné je to pro politiku i pro ony známé sociální bubliny v reálném i virtuálním životě: co nevidím, to se nestalo.

Žijeme v největší prosperitě novodobé historie. Nehrozí nám ani válka, ani hladomor. Přesto okolo sebe slyšíme spoustu vzdechů a nadávek. Jak je to s obyvateli České republiky doopravdy? Výzkumníci z Masarykovy univerzity zkoumali proměnu hodnot a postojů Čechů za posledních 26 let.

V poslední době několikrát zvítězili kandidáti, proti kterým byl ve většině mainstreamových médií veden rozhodný odpor. Nejznámějším příkladem je samozřejmě vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, ale třeba i vítězství Miloše Zemana v nedávném boji o Hrad nebo výsledek referenda o Brexitu. Navíc také média ztrácí svou schopnost tvořit veřejné mínění, což je velmi dobře vidět u nás na postoji veřejnosti například k migrantům či Evropské unii. Proč tomu tak je? Nabízí se několik vysvětlení, která se vzájemně doplňují.

Prezident Miloš Zeman dnes, ve středu 13. prosince, na Pražském hradě jmenoval jednobarevnou vládu Andreje Babiše. Ze 14 ministrů je devět nováčků, pět jich pracovalo v dosavadní vládě Bohuslava Sobotky. Vláda se ještě dnes sejde na prvním jednání, Babiš poté polovinu ministrů uvede do úřadu. Do měsíce musí nový kabinet požádat o důvěru, zatím ji ve Sněmovně zajištěnou nemá.

Doba „bezvládí“, kdy do jmenování nové vlády funguje po volbách stará vláda v demisi, se v České republice obvykle měří v týdnech. To je na evropské poměry relativně málo, rekordmanem v době bez vlády je Belgie, kde sestavení vlády po volbách v roce 2010 trvalo rekordních 541 dní.

Důvěra obyvatel Česka v policii je aktuálně nejvyšší za posledních 25 let. Policistům důvěřuje 65 procent lidí, vyplývá z výsledků červnového průzkumu agentury STEM. Všem orgánům činným v trestním řízení, tedy kromě policie také státním zastupitelstvím a soudům, věří 46 procent Čechů.