Byli jste někdy ve vinařství? A opravdu ve vinařství nebo jen ve vinném sklípku, který je stylově uzpůsobený, aby odpovídal romantickým představám o nekonečné pohostinnosti a bodrosti moravských vinařů? Modernímu vinařství už dávno nestačí jen cihlový sklep s typickou klenbou a řadou dřevěných sudů. Patří k němu výrobní haly s velkými nerezovými tanky a nejmodernějšími technologiemi zpracovávání vína. Stále častěji se však také vrací ke kvalitním dubovým sudům, ve kterých víno vyzraje na nejvyšší kvalitu.

Únor přinesl mráz a sníh i na sluncem zalitou jižní Moravu. Bílý poprašek pocukroval střechy, pole a vinohrady, aby udělal tuto blátivou a viry prošpikovanou zimu aspoň pro oko trochu snesitelnější. Spoustu lidí má za to, že vinohrady (nebo vinice, chcete-li) jsou v zimě prázdné a opuštěné, že jsou všichni vinaři zalezlí ve sklípcích, kde je v létě příjemně chladivo a v zimě ne až tak mrazivo, a ochutnávají výsledky podzimní sklizně. Je to sice krásná představa, ale realitě je na hony vzdálená. Víno i vinice vyžadují péči po celý rok. 

Téměř polovina ze 45 prodejců burčáku, které letos zatím zkontrolovali pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), porušila předpisy. Chybělo například označení původu, výrobce i alergenů. Prodejcům, kteří se chyby dopustí, hrozí vysoké pokuty.

Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko domu U Zlatého Hroznu. Nacházela se v něm oblíbená hospoda, později vinárna. Častým návštěvníkem byl spisovatel Jaroslav Hašek. A i když byl v Budějcích jen tři měsíce, zanechal tady výraznou stopu.

Zkušení vinaři říkají, že během burčákové sezony by každý člověk měl vypít tolik burčáku, kolik má krve. Ještě zkušenější vinaři tvrdí, že by se mělo vypít tolik burčáku, kolik člověk váží kilogramů.