Jan Neruda
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: V Plachého ulici bývalo známé vetešnictví U Mašků
Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky věnoval Plachého ulici. Konkrétně části od Hroznové směrem k sadům, kam se ale ještě na konci 19. století lidé z ulice nedostali. Lávka, která obě místa spojuje, je totiž novější. Blíže se historik Schinko podíval na chráněný měšťanský dům číslo 12. Kdo všechno v něm sídlil?
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Místo za klášterem patřilo vorům a sokolská plovárna byla velkým lákadlem
Jen těžko bychom dnes poznali sokolskou plovárnu, která stála za klášterem v roce 1921. Nevedla k ní žádná cyklistická stezka a ni silnice. Na plovárnu bylo možné dostat se suchou nohou jen přes lávku nad vorovou propustí. Sokolská plovárna vyhořela v roce 1929 a od konce srpna 1930 byla Vltava podle plánu Antonína Jiráska svedena rovnou na nový bubnový jez a novou elektrárnu.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Malše byla v období první republiky sportovně i kulturně na výši
V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na řeku Malši. Ta byla v období první republiky sportovně a kulturně na výši. Pořádali se závody v plavání, v zimě se hrál hokej. Dnes se mluví o tom, že má řeka potenciál. Podle Schinka to není nic nového, mluvil o tom totiž už Jan Neruda.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Jan Neruda nazval Budějce Florencií mezi českými městy
Původní náměstí nemělo konkrétní jméno. Říkalo se mu prostě Hlavní náměstí. První název přišel až v roce 1915, když ho německá radnice pojmenovala Kaiser Franz Josef – Platz. Na fotografii je vidět jihozápadní kout náměstí. Víte, proč jsou v této části náměstí domy vyšší než jinde?
Z krajeČeši nejčastěji nedočtou Babičku, Starce a moře nebo Osudy dobrého vojáka Švejka
Přibližně třetina Čechů nikdy nečetla knihy, které měla ve škole na seznamu povinné literatury. Další třetinu povinná četba odradila natolik, že začali mít odmítavý vztah ke knihám obecně. Vyplynulo to z průzkumu internetového knihkupectví Martinus.cz Podle průzkumu se ale 90 procent Čechů shoduje, že by povinná četba ve školách měla zůstat.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Mlýnská stoka bývala plná ryb
Pohlednice vodní hladiny Mlýnské stoky a grafitového mlýna není sice úplně kvalitní, ale má svěží barvy a vypovídající hodnotu. Zřejmě to tak za první republiky vypadalo, nebo nedá se říci, že nevypadalo.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Renesance se do Českých Budějovic dostávala pozvolna
Pozdní gotika ve městě neskončila ze dne na den, ale prolínala se ještě kolem roku 1550 s renesancí. Přibližně první renesanční stavbou byla městská sýpka (solnice) z roku 1531.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Budějce měly na začátku dvacátého století celkem sedmnáct kašen
Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším pokračování této oblíbené pravidelné rubriky zaměřil na českobudějovické kašny. Na to, že Budějce obklopuje tolik vody a vůbec jsou metropolí kraje jihočeských rybníků, mají už jen jednu pořádnou kašnu.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Budějcká Černá věž zblízka
Se čtvrtkem je zde další díl oblíbeného seriálu Drbna historička. Historik Jan Schinko se tentokrát věnuje Černé věži. Z jejího ochozu je nádherný výhled na celé České Budějovice a nejbližší okolí.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: V „zápase" Broukárna versus záložna vedla Broukárna
Se čtvrtkem je zde další díl oblíbeného seriálu Drbna historička. Historik Jan Schinko tentokrát věnoval čas budějcké záložně.








