Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko pohlednici profesora kreslení Gustava Braunera. Nebo alespoň té, na které je vidět část Kněžské ulice. Kromě této části Budějc se podíval i na samotného autora pohlednice.

Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko klášterní věži. Víte, jaké všechny "styly" se jí dotkly? A víte, v jakých letech se věž kompletně opravovala? Opraveny byly i hodiny, které na ní dlouhá léta nešly. Více už v textu známého budějckého historika.

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko domu číslo 1 v Novohradské ulici. Dříve tam sídlilo pekařství Prošků, které prodávalo prvotřídní karlovarské oplatky nebo domácí chleba. Našli jsme tam ale také módní salon, obchod s hračkami nebo galanterním zbožím.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko rozepsal o bývalé české reálce, která byla postavena v Haasově ulici. Později v budově reálky sídlila Provozně ekonomická fakulta Vysoké školy zemědělské v Praze. Kromě toho se dozvíte, proč se později Haasova ulice přejmenovala na Zátkovu, a proč proti novému názvu byli někteří zastupitelé.

V dnešním dílu Drbny historičky se podíváme na Lannovu třídu. Konkrétně na tři domy, které najdeme nedaleko vlakového nádraží. V jednom z nich sídlil oblíbený obchod s elektronikou, v dalším zase Poštovní novinová služba, do které se v 80. letech podařilo propašovat i zahraniční časopisy.

V dalším dílu Drbny historičky se dozvíme něco o nádraží. Jan Schinko se podíval na historii autobusového nádraží, jak původně vypadalo, jaké s ním byly plány nebo k čemu sloužil prostor, na kterém teď stojí Mercury centrum.

Jan Schinko se dnes věnoval domu číslo 16 na náměstí Přemysla Otakara II. Fotografie pochází z roku 1932, kdy si v něm obchod s kávou, čajem a koloniálním zbožím založil Karel Kulík. Vystřídalo se v něm ale mnoho provozoven. Jeden čas tady dokonce sídlil krajský úřad.

Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky věnoval Plachého ulici. Konkrétně části od Hroznové směrem k sadům, kam se ale ještě na konci 19. století lidé z ulice nedostali. Lávka, která obě místa spojuje, je totiž novější. Blíže se historik Schinko podíval na chráněný měšťanský dům číslo 12. Kdo všechno v něm sídlil?

I dnes připravil Jan Schinko další díl Drbny historičky. Tentokrát se podíval na nádraží. Jak to vypadalo před nádražím dříve? Kdy se před ním poprvé objevily tramvaje? A jaké obchody sídlily v přízemí? To se dozvíte v dalším textu známého budějckého historika.

Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko restauraci U Srdíčka. Víte, kde se restaurace nacházela? V roce 1968 v ní bylo zřízeno okno rychlého občerstvení. Šlo o první podobný provoz ve městě. I přesto, že byl u "okna" velký nápis Bramborák, lidé tam chodili na cmundu. Bramborák se totiž říkalo něčemu úplně jinému.