Byly to prázdniny před devátou třídou. Rostlo strašně moc hub a všichni staří lidé říkali: „Bude vojna!“. Bydleli jsme v Hrdějovicích, 20 minut pěšky od nejsevernější konečné budějovického městské hromadné dopravy. Ve středu 21. srpna ráno byla za okny mlha jako mléko, tatínek v noci vymaloval kuchyni, a tak z rádia věděl, že k nám vtrhla Varšavská smlouva.