Borovanský klášter už dávno nepatří augustiniánským mnichům, jak tomu bývalo v minulosti. Dnes je celý komplex kláštera a přilehlých zahrad nově opraven a otevřen veřejnosti. Jeho pohostinnost a pozitivní energii si může vychutnat úplně každý.

Mám dluh, jsem si ho vědom, a tak se s ním musím vypořádat. Před měsícem jsem v tomto sloupku popsal výzdobu kostela Panny Marie Růžencové v Žižkově ulici. V článku jsem zmínil Petra Lenze, zakladatele beuronské umělecké školy a Václava Klementa Petra, který stavbu kostela neúnavně prosazoval. A teď k tomu dluhu. Mám obavu, že až jednou na věčnosti potkám Viktora Foestera (1867 až 1915), tak mu budu těžko odpovídat na otázku: „Proč jste mne také nezmínil? Také jsem se zasloužil o Růženecký kostel.“ V dnešním dílu, musím tedy tuto chybu napravit a dluh smazat.

Divadelní sezonu zakončí Jihočeské divadlo letním plenérovým imagináriem Jenom tři mušketýři v režii a podání Malého divadla. Tuto open-air inscenaci uvádí na zajímavém a netradičním místě - v Rajské zahradě Dominikánského kláštera na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích.

Dnešní díl našeho seriálu bychom chtěli věnovat věži, která je součástí dominikánského kláštera na Piaristickém náměstí. Její pojmenování Bílá je mezi veřejností všeobecně vžité, ale z pohledu historie to správně není. Původní Bílá věž byla totiž součástí hradeb v místech, kde je nyní Jihočeské divadlo. Ještě dnes mají některé zkušebny v divadle kruhový půdorys. To je jedna z mála připomínek staré stavby. My se ale budeme v článku držet nesprávného, ale zaběhlého a zlidovělého označení Bílá věž.

Velmi nadějná a osobitá módní návrhářka Tereza Sabáčková představí svou nejnovější módní kolekci v netradičních prostorech českobudějovického Dominikánského kláštera v sobotu 22. dubna. A Budějcká Drbna někoho z vás na tuto velkolepou akci dostane, a to díky soutěži o vstupenky.

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se podíval na lípy u slepého ramene. Ovšem zastavil se i u vorařů. Ti prý své vory za klášterem také parkovali, když zašli do hospod Na růžku a ke Třem sedlákům na občerstvení. O tom, co na svých vorech přepravovali, se vedla přesná evidence. Například v roce 1908 do Prahy na vorech dovezli 100 477 kop vajec, 345 hus, 508 kachen, 212 slepic, 465 zajíců a kůzlat, 6180 kuřat, 73 metrických centů másla, 72 metrických centů brambor.

Dne 22. září 1938 došlo v jihočeském pohraničí k velké vlně teroristických akcí. Kritické situace využili předáci SdP ve Vyšším Brodě a odpoledne se dostavili na vyšebrodskou policejní expozituru k tajemníku Vanešovi a žádali společné hlídky ordnerů SdP a četníků, navrácení zabavených stranických materiálů, povolení vyvěšovat prapory s hákovým křížem a především odchod státní uniformované policie.

Velmi úspěšná! Těmito slovy hodnotí Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích letošní turistickou sezónu na jihu Čech. Celkově památky navštívilo více než 1 140 tisíc platících návštěvníků.

Dosud nezpřístupněné prostory mohou od poloviny letních prázdnin navštěvovat lidé ve zlatokorunském klášteře.

Zlatokorunský klášter provoní od pátku desítky květinových vazeb. Květinová výstava se jmenuje S úctou k Madoně, a jak název napovídá, odkazuje k návratu vzácného gotického obrazu Zlatokorunské Madony zpět do kláštera.