Expozice Meziprůzkumy, jejíž pátá verze byla otevřena koncem května v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, bezesporu vyvolává emoce. Má úžasnou atmosféru, která je v některých ohledech až tíživá. Odráží se v ní totiž doba, ve které vystavovaní autoři a autorky tvořili, tedy první polovina minulého století. Povídali jsme si o ní s kurátory Hynkem Látalem a Martinem Vaňkem.

Průvod, videomapping, projížďky po zapomenutých místech nebo koncert. To je jen výčet z programu, který v neděli proběhne na náměstí a v jeho okolí. Lidé si tam budou moci připomenout události 17. listopadu roku 1989.

Město České Budějovice připravilo společně s Dopravním podnikem program v legendární Karose s účastníky a organizátory tehdejších demonstrací v našem městě. Na zájemce v zaparkovaném autobusu čeká promítání dokumentu ze série Paměť národa, ve kterém se o své zážitky podělí tři důležité osobnosti tehdejších protestů.

Víte, kde dřív byla Musejní ulice? Nejen té se v dnešním díle Drbny historičky věnoval Jan Schinko. Rozepsal se i o budově divadla a o Bílé věži.

Co myslíte, které budějovické náměstí nejčastěji slyšelo následující text? Slibuji před svými druhy, že budu pracovat, učit se a žít podle pionýrských zákonů, abych byl dobrým občanem své milované země, Československé socialistické republiky, a svým jednáním chránit čest pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším pokračování tohoto oblíbeného seriálu zaměřil na rok 1968. Tedy konkrétněji, na jaro 1968.

Milí přátelé, na začátek se musím omluvit, protože v prvním dílu našeho povídání o Armaďáku jsem psal, že zmizely ze střechy Slavie nevzhledné komíny. No, ony nezmizely všechny, jen některé a ty zbývající byly sníženy, takže nyní nepůsobí tak rušivě jako dříve.

Na zasedání Zastupitelstva města České Budějovice byli minulý týden těsným hlasováním zbaveni čestného občanství jihočeské metropole Josif Vissarionovič Stalin a Klement Gottwald. Jak hodnotí výsledek jednání budějčtí politici? Jsou s tím spokojeni? Nebo by odebrali občanství ještě někomu jinému?

Českobudějovické zastupitelstvo zbavilo čestného občanství prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda a sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina. Stalin získal českobudějovické čestné občanství po osvobození města rudoarmějci, Gottwald v roce 1946. Před hlasováním se o jejich čestném občanství živě a dlouho diskutovalo. Pro odebrání se nakonec vyslovilo 23 z 39 přítomných zastupitelů. Komunisté při hlasování opustili jednací sál.

Ve čtvrtek můžete pravidelně číst o budějcké historii. Jan Schinko ani tentokrát nezapomněl a v rámci Drbny historičky se zaměřil na současnou Žižkovu třídu, která se dříve jmenovala Schmerlingova.