Stalin a Gottwald už nejsou čestnými občany Českých Budějovic. Rozhodli o tom zastupitelé

„K tomu to bodu jednání zastupitelstva zazněly různé názory, i protichůdné. Každý zastupitel má právo na to, se vyjádřit," uvedl českobudějovický primátor Jiří Svoboda s tím, že ale neví, proč právě tohle vzbuzuje takové emoce. „Oba občanství dostali v době, kdy k tomu byly důvody. Až pak, v padesátých letech, se ukázalo, že se asi nechovali úplně optimálně," dodal.

Diskuzi o tom, zda je správné, aby stále byli čestnými občany našeho města sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin a první komunistický prezident ČSR Klement Gottwald, kteří byli přímo zodpovědní za smrt mnoha lidí, začátkem března letošního roku inicioval budějovický radní Ivo Moravec. „Čestné občanství bylo Stalinovi či Gottwaldovi uděleno jen kvůli jejich úřadu a době. To však automaticky není záruka čestného chování. Čest je v jejich případě jen pouhým štítem, na kterém vlastně nezáleží, a to je špatně," uvedl Moravec. „Slušné město nemůže nechávat čestné občanství zločincům," měl jasno zastupitel Tomáš Bouzek.

Klement Gottwald a Josif Vissarionovič Stalin.

Městskou radou prošel jen Stalin, Gottwald hlasování v radě ustál

Začátkem května se odebráním čestného občanství Stalinovi a Gottwaldovi zabývala městská rada. Zatímco návrh na odebrání čestného občanství Stalinovi radou prošel, pro odebrání čestného občanství Gottwaldovi se kupodivu nadpoloviční většinu hlasů získat nepodařilo. Měl tak Klement Gottwald, který mimo jiné podepisoval rozsudky smrti nad odsouzenými odpůrci komunistického režimu včetně například bývalých letců a vojáků z Anglie, dál zůstat čestným občanem Českých Budějovic? V seznamu čestných občanů města navíc najdeme i další komunistické prominenty. K tomu dodal náměstek českobudějovického primátora Petr Podhola: „Toto téma bude vždy vzbuzovat určité vášně. A každý by našel další a další jména ze seznamu. Je tam celá řada těch, kteří působili za komunismu, ale tady bych asi nebyl až tak přísný.“

V případě Stalina odhadují historikové, že přímo i nepřímo způsobil smrt 20 milionům lidí. Klement Gottwald pak zosobňuje vše, k čemu došlo v naší zemi po Únoru 1948 – politické procesy, čistky, znárodňování, železnou oponu…

Samsonova kašna na náměstí Přemysla Otakara II. v prosinci 1949 ověnčená u příležitosti 70. výročí narození Stalina. 

Udělování čestného občanství provázely aféry již za Rakouska-Uherska

Udělování čestného občanství je v Českých Budějovicích poměrně stará tradice. Pravděpodobně prvním nositelem čestného občanství se zde stal již v roce 1807 hudební skladatel Vojtěch Jírovec, i když institut čestného občanství byl v Čechách právně ukotven až roku 1864. Do konce 19. století získaly čestné občanství města další tři desítky osobností, například doudlebský farář Karl Pelzeter, krajský fyzikus Franz Sazyma, továrník Carl von Hardtmuth, loďmistr Adalbert von Lanna, biskup Martin Josef Říha, nebo starosta a stavitel Josef Kneissl.

Udělování čestného občanství v Českých Budějovicích provázely aféry již v době Rakouska-Uherska. Čestné občanství tehdy totiž nebylo zdaleka jen veřejným uznáním zásluh konkrétní osobnosti, ale až do roku 1920 neslo s sebou i volební právo v obci v nejdůležitějším tzv. prvním voličském sboru. Toho zneužila městská rada roku 1902, kdy bylo zcela účelově čestné občanství uděleno naráz 26 osobám. Většinou se jednalo o poslance zemského sněmu a další státní úředníky. Znovu došlo k machinacím s čestným občanstvím před obecními volbami v roce 1906, kdy se čestnými občany Budějovic stalo naráz 24 lidí.

Prvním čestným občanem Českých Budějovic po první světové válce se roku 1922 stal JUDr. August Zátka, uznávaný český vlastenec a politik, který v listopadu 1918 stanul jako první Čech v čele města. Po něm získali čestné občanství až v roce 1937 prezidenti T. G. Masaryk a Edvard Beneš, kterým ho již o dva roky později odňali nacisté, aby jim bylo opět vráceno po druhé světové válce. Tehdy se vůbec prvním čestným občanem stal právě Josef Stalin a roku 1946 také Klement Gottwald, v té době ještě jako ministerský předseda. Spolu s ním získali ten rok čestné občanství další tehdejší ministři ČSR, vesměs komunističtí. In memoriam získal ten rok čestné občanství například také divadelník a popravený odbojář Josef Stejskal. Posledním Čechem, který v Českých Budějovicích získal čestné občanství, se v roce 1949 stal předseda vlády a budoucí prezident Antonín Zápotocký.

Poslední čestné občanství Budějovic získala kosmonautka Těreškovová

Na dlouhou dobu udělování čestného občanství města ustalo. Až roku 1978 si tehdejší komunistický Národní výbor na něj opět vzpomněl a udělil čestné občanství čtyřem sovětským kosmonautům. Poslední v pořadí 118. osobou, která získala čestné občanství Českých Budějovic, se v roce 1979 stala kosmonautka Valentina Těreškovová. Od té doby nebylo v našem městě čestné občanství již nikomu uděleno. Do jisté míry ho nahradilo udělování čestného odznaku města.

České Budějovice nejsou jediným městem, kde v minulosti získaly čestné občanství osoby, dnes považované za zločinné, nebo minimálně kontroverzní. V několika posledních letech byli právě Stalin a Gottwald zbaveni čestného občanství v Domažlicích, Opavě, Písku a v dalších místech České republiky. V jižních Čechách v minulosti byly za čestné občany prohlášeny i další pochybné osobnosti. Například v Písku byl v době německé okupace prohlášen za čestného občana dokonce Adolf Hitler a v Hluboké nad Vltavou v době socialismu zase Leonid Brežněv.