Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika.

Každý rok podle jeho slov umírá ve světe kvůli klimatické krizi sedm milionů lidí. „Musíme se probudit a začít s tím něco dělat,“ říká aktivista Arne Springorum, který je spoluzakladatelem české odnože spolku Poslední generace, stojící za „třicítkovými“ pochody Prahou a Brnem. Jaká je jeho motivace a bojí se například toho, že kvůli svým aktivitám opět skončí ve vězení? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Kvůli přicházející energetické krizi se letos může zhoršit kvalita ovzduší, záležet bude i na počasí, uvedl na svém webu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Předpokládá, že lidé budou ve snaze ušetřit víc než dřív topit dřevem a uhlím.

Obyvatelé Českých Budějovic si už všimli, že se na některých místech objevují pásy vysoké trávy či kruhové tvary podél řek. Důvodů je hned několik. Vedení radnice tím chce ochlazovat krajinu, vegetace zároveň pochytává prach a láká řadu nejrůznějších živočichů.

Do poslední fáze se dostává příprava Adaptační strategie Českých Budějovic na změnu klimatu. Dnes se s ní mohou seznámit občané města, v září by ji měli schvalovat zastupitelé. Materiál řeší mimo jiné přehřívání či intenzivnější přívalové deště a následné hospodaření s vodou.

Jeden je náměstkem budějovického primátora, druhý jihočeského hejtmana. Viktora Vojtka (STAN) a Pavla Klímu (TOP 09) teď navíc voliči poslali do Poslanecké sněmovny. Oba politici proto řešili, jak naložit se svými úvazky.

Vzdělávání se zábavnou formou v matematice, fyzice, technice a biologii. A zároveň posílení sociálních vztahů se svými vrstevníky. To jsou hlavní náplně dvou příměstských táborů, které s podtitulem Honba za tajemstvím krále Šalamouna pořádá v červenci Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Primárně jsou určeny pro děti zdravotníků, coby náhrada za výpadky prezenční výuky v době koronavirové pandemie. Právě zdravotníci byli totiž v práci pandemií zasaženi nejvíce a neměli čas se učení s dětmi doma věnovat.

Také před budovou Krajského úřadu Jihočeského kraje zavlála ve středu ráno tibetská vlajka. Společně ji vyvěsili první náměstek hejtmana František Talíř (KDU-ČSL) a náměstek hejtmana pro školství Pavel Klíma (TOP 09). Protičínské povstání, při němž zahynulo na 80 tisíc Tibeťanů se v České republice připomíná od roku 1996 právě vyvěšováním tibetské vlajky. Jihočeský kraj se k této symbolice připojil po dvanácti letech.

Deštivý a studený květen zemědělcům výrazně pomohl a kondice porostů se výrazně zlepšila. Potvrzují to jak satelitní snímky, tak ohlasy zemědělců, kteří jsou respondenty portálu InterSucho. Sucho vymizelo v květnu v povrchové vrstvě do 40 centimetrů zcela a v hloubce do jednoho metru ve velké části republiky. V dalších dvou až třech týdnech se definitivně rozhodne, jak bude vypadat letošní úroda na polích. Dneškem by mělo deštivé počasí končit.