Popularizovat svou vědeckou aktivitu mezi laickou veřejností si kladla za cíl Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Cyklus dvanácti přednášek pro veřejnost uspořádaných v roce 2019 akademici loni adaptovali do poutavé knižní publikace, která nese název „Jak se dělá věda na Filozofické fakultě JU“. Sestává z dvanácti kapitol sepsaných předními osobnostmi fakulty, které v ní představují své vědecké zájmy a badatelská témata, jimiž se zabývají. To vše srozumitelným jazykem a v atraktivní grafické podobě.

Zdeněk Troška je velice komunikativní člověk a zdá se, že snad už o sobě všechno pověděl. Také si ho bulvár hodně oblíbil a bedlivě ho sleduje všude, kam se vrtne. Oni to nakonec dělají i mnozí filmoví kritici, kteří na jeho práci hledají nedostatky. Navzdory tomu Zdeněk Troška srší energií a ve svých názorech je velmi přímočarý. Jaké plány stále má a jak prožívá současný stav, řekl v rozhovoru pro Drbnu.

Několik stovek otužilců by se na konci února mělo v jeden den ponořit do Vltavy nebo lipenské přehrady. Stane se tak při zápisu do české knihy rekordů. Otužilci se ponoří do řeky a přehrady na osmi různých místech.

Pokud se podíváte do životopisu Martina Dvořáka, možná nabydete dojmu, že jednoduše všechno zmíněné nejde stihnout za jeden život. Dnes čtyřiašedesátiletý český velvyslanec v Kuvajtu se do povědomí široké veřejnosti zapsal hned po Sametové revoluci, kdy se stal prvním primátorem Hradce Králové v „novodobé“ éře. V čele města vydržel osm let. Poté nabrala jeho kariéra zcela jiný směr, když byl Radou Evropy vyslán do konfliktem zpustošeného Kosova. Tam postupně působil jako administrátor měst Istok a Djakovica a krátkou dobu také jako ředitel odboru rozvoje místní samosprávy v regionu Peč. Dnes je to zhruba dvacet let, co jeho mise OSN v Kosovu skončila. Na dva a půl roku v náročných podmínkách zavzpomínal nejen ve své knize Kosovo na vlastní kůži, ale také při rozhovoru s Drbnou.

Dana Přibáně znají milovníci cestopisů jako svérázného náčelníka výprav, který ve žlutém trabantu projel se svým týmem Asii, Afriku, Jižní Ameriku i Austrálii. On sám označuje výpravy za žlutý cirkus. 7. ledna 2020 Dan oslavil 45. narozeniny. V rozhovoru je řeč o nové knize Trabantem napříč kontinenty, o Danových politických ambicích i o plánech do budoucna.

Humoristé Dominik Landsman a TMBK si vzali na paškál Jiřího Ovčáčka. Autor Deníčku moderního fotra a známý grafik po dvou dílech společensko-satirického románů Továrna na debilno přicházejí s další společnou knihou. Je jí historicky první autorizovaný hanopis Jiřího Ovčáčka s názvem Někdo mě má rád.

Město Horní Planá se v 19. století zapsalo do dějin jako rodiště "básníka Šumavy" Adalberta Stiftera. Rodný dům Stifterův je u nás nejvýznačnější hmotnou památkou spojenou s jeho osobou a zdejší muzejní památník letos v říjnu "oslavil" 60. narozeniny. Ještě do 15. prosince zde můžete navštívit ojedinělou výstavu ilustrací jeho knih.

Knihkupectví Duha v Českých Budějovicích, jedno z nejstarších v kraji, otevřelo kvůli koronavirovým omezením výdejové okénko. Chodí stálí zákazníci i noví, jež Duha získává přes sociální sítě. Denně dorazí kolem deseti lidí, tržby jsou proti běžnému stavu třetinové. V malém knihkupectví, kam se vejde pár lidí, stále balí knížky do papíru a převazují stužkou.

V dubnu 2019 začala stavba nové budovy Jihočeské knihovny. O více než rok a půl déle už je budova téměř hotová a čeká jen na nastěhování knih a časopisů. Nová budova vyšla na 168 milionů korun a otevřít by se návštěvníkům měla v lednu.

Příběhy pamětníků z Vodňan i dosud nezveřejněné dopisy či náčrty přináší nová kniha Setkání se Zrzavým. Autorka Martina Havlínová ji vydala ke 130. výročí narození malíře Jana Zrzavého. Publikace zachycuje na víc než 100 stranách letmé i dlouhodobé vztahy umělce s místními, obsahuje 21 příběhů. Ve Vodňanech pobýval malíř v letech 1942 až 1958.