V přírodní rezervaci Vrbenské rybníky na okraji Českých Budějovic skončila těžba dřeva, která mohla ohrozit chráněné druhy zvířat a rostlin. Práce se tam prováděly v rozporu s plánem péče. Jak rozsáhlé budou případné následky, by se mělo ukázat na jaře.

Krajina v Česku se neustále mění a trendem posledních let spojeným se suchem je zejména odlesňování. Podle analýzy využití krajiny – takzvané land use – se jen v Jihočeském kraji od roku 2015 do loňska vykácelo přes 22 tisíc hektarů lesa. Významně se v daném období zmenšila také plocha sadů, z původních více než 2 tisíc hektarů na necelých 1,4 tisíce hektaru. Z leteckých snímků to zjistila společnost TopGis, která se zaměřuje na mapování terénu.

Na území jindřichohradecké lesní správy Lesů ČR způsobila bouřka tento týden polomy v rozsahu okolo 100 tisíc metrů krychlových. Škody jsou v revírech Kolence, Cikar a Vřesná, řekl lesní správce Čestmír Michal. Jde o místa navštěvovaná turisty. Lesníci označují nebezpečné lokality páskami, lidé by tam neměli chodit.

Obrovské pozdvižení vyvolalo na konci minulého týdne kácení dubů nedaleko českobudějovické Zavadilky. Lesy a rybníky zde pokácely stromy, které podle vyjádření společnosti nebyly bezpečné a bylo nutné je vytěžit, aby na jejich místě mohly být zasazeny stromy nové. To se ale nelíbí místním. Proti kácení se vyslovili také někteří politici.

Až 47 procent katastrů v Česku je silně zasaženo kůrovcem. Ministerstvo zahraničí kvůli tomu rozšířilo takzvanou červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření v řešení kalamitní situace v lesích. Majitelé lesů mohou v těchto zónách upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví.

Pro zemědělce a lesníky se otevřelo dalších sedm silničních hraničních přechodů mezi Jihočeským krajem a Rakouskem. Do cizí země mohou z obou stran vycestovat farmáři nebo majitelé lesů, kteří vlastní za hranicemi pozemky a pracují na nich. Smí nanejvýš do vzdálenosti deseti kilometrů za hranici a nepotřebují negativní vyšetření na koronavirus. Hraniční přechody byly kvůli koronaviru uzavřené.

Únorové vichry polámaly nebo vyvrátily v lesích šumavského národního parku 65 tisíc krychlových metrů dřeva. Představuje to přibližně 65 tisíc stromů. Největší škody způsobily v okolí Stožce na Prachaticku a Prášil na Klatovsku. Dohromady v těchto lokalitách vítr poničil 30 tisíc až 35 tisíc metrů krychlového dřeva.

Kvůli následkům vichřice Sabine platí ode dneška do 18. května zákaz vstupu do části lesů kolem jihočeské hory Kleť. Vztahuje se na východní, jižní a západní stranu lesů kolem hory v Blanském lese, na turistické trasy značené žlutou, červenou, modrou a zelenou barvou. Na Kleť, která patří k výletním cílům, se tak lidé nyní dostanou jen ve směru od Holubova. Zákaz vstupu platí od 13. února i do jiných lesů města Český Krumlov, kde rovněž hrozí, že by se mohli lidé zranit kvůli pádu stromů.

V kůře jednoho smrku může přezimovat až 75 tisíc brouků kůrovce. Ukázal to experiment, kdy vědci shromáždili kůru ze dvou stromů a simulovali pro ni jarní podmínky. Ze sebraného materiálu se v daném prostředí do měsíce vyrojilo 150 tisíc lýkožroutů. Na experimentu se podíleli vědci z českobudějovického biologického centra akademie věd a Lesy České republiky.

Cisterciácké opatství Vyšší Brod nemá podle rozhodnutí soudu vracet státu 1100 hektarů lesních a zemědělských pozemků, které získalo v církevních restitucích. Krajský soud v Českých Budějovicích tak rozhodl v případu, v němž Státní pozemkový úřad (SPÚ) začal obnovovat správní řízení, v nichž byl řádu majetek vydán. Tento postup soud zrušil. Rozhodnutí bude pravomocné, až ho soud doručí oběma stranám.