Jak už nadpis napovídá, dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko barbakánům. Víte, co to barbakány jsou? A kde byste je ve městě našli? Ulice nebo cesty, které jím vedly, byly podle Schinka v půdorysu do zatáčky. Proč? To se dozvíte v dnešním dílu.

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko Žižkově třídě a tramvajím, které tudy jezdily. Víte, jak často jezdily tramvaje? A jakou měly maximální povolenou rychlost? Navíc se v dnešním díle dozvíte i o domech, které v Žižkově třídě stály.

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko mariánským sousoším a morovým sloupům. Ty se ve městech v republice stavěly poté, co se zvládla epidemie moru. V Budějcích stálo sousoší na Mariánském náměstí. Později bylo ale odstraněno, údajně kvůli dopravě.

Jan Schinko věnoval dnešní díl Drbny historičky kilometrovnímkům nebo také rozcestníkům. Jeden takový stál na Mariánském náměstí před kasárnami. Proč se na některých uváděla až tři desetinná místa? To se dozvíte v dnešním povídání.

Na Mariánském náměstí se v roce 1962 bourala Budějovická pivnice. Místo ní mělo stát nové divadlo. Na něj ale nebyly peníze. I přesto dal tajemník KV KSČ budovu zbourat. Dnes na tomto místě stojí parkoviště.

Už poosmé se v sobotu 1. června rozběhne tři tisíce šest set závodníků ze všech koutů republiky i ze světa budějckými ulicemi, aby si užili skvělou atmosféru jednadvacet kilometrů dlouhého závodu. Kromě sportovních zážitků přinese závod různá dopravní opatření, se kterými je třeba počítat.

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na obchodní dům Teta. První vznikl v Krajinské ulici po roce 1926.Vydržela jen do 60. let, ale lidé na ní často vzpomínali. Bylo totiž zvykem se do Tety zajít jen tak projít. Stejně tak do známé Broukárny.

Pravidelná jarní deratizace čeká Budějce od dubna až do konce května. Probíhat bude na veřejných prostranstvích a pozemcích města. Návnady nebudou volně přístupné, i tak bychom neměli nechávat v určitých lokalitách volně pobíhat domácí mazlíčky.

Silnice přebíhající lidé jsou jedním z největších problémů v Budějcích. Mladí i staří přecházejí silnice i v místech, kde je jen pár metrů vzdálený přechod. Zkrácením cesty přitom riskují nejen své zdraví, ale i pokutu.

V roce 1928 byl v Lannovce postaven Jirsíkův národní dům nákladem katolické tělocvičné jednoty Orel. V novém stylovém objektu 20. let 20. století podle projektu Antonína Procházky od počátku sídlily katolické instituce včetně lidové strany. Není doloženo, kdo první řekl, že je to tam jako ve Vatikánu, ale hovorový název se ujal. Přímo zakořenil.