Českobudějovická a táborská nemocnice trvají na tom, že Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zasáhl do jejich dobré pověsti. Nelíbilo se jim, jak úřad v roce 2015 prezentoval výsledky kontroly v Regionálním operačním programu (ROP) Jihozápad. Ústavní soud přitom odmítl stížnost nemocnic, které neúspěšně žalovaly NKÚ. Stanovisko nemocnic uvedla v tiskové zprávě jejich mluvčí Iva Nováková.

Městský soud v Praze zrušil mimořádné opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví od 21. října rozšířilo povinnost nosit roušky v Česku. Úřad ho podle dnešního rozsudku soudu nedostatečně odůvodnil. Soud dnes rozhodl o tom, že opatření se ruší k 21. listopadu, ministerstvo tak má do té doby čas přijmout nové bez vad, dodala na twitteru mluvčí soudu Markéta Puci. Reakci ministerstva ČTK zjišťuje.

Soud dnes zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Podle něj jsou nezákonná. Soudní senát tak vyhověl žalobě experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála, který kritizoval mimo jiné to, že opatření jsou svévolná, chaotická a nesrozumitelná. Rozhodnutí pražského městského soudu je pravomocné.

Od dnešního dne mohou být u porodu znovu přítomni tatínci nebo jiná další osoba. Rozhodnutí ministerstva zdravotnictví potvrdil na svém twitteru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Přítomnost třetí osoby u porodu byla zakázána kvůli šíření koronaviru zhruba od poloviny března.

V době panující pandemie koronaviru zakázalo ministerstvo zdravotnictví přítomnost otců u porodu, odkazuje se přitom na ochranu personálu. Proti tomu však protestují jak samotní rodiče, tak lidskoprávní organizace, které argumentují skutečností, že otec trávící čas ve společné domácnosti s rodičkou, představuje stejné riziko nákazy jako rodička samotná. K zákazu se vyjádřil i ombudsman Stanislav Křeček, podle něj není přítomnost otce u porody základním lidským právem. Společnost se podle Křečka bez otců u porodu vždy obešla, podle něj jde o jistou módní záležitost dnešní doby.

Pět let trvající spor o zveřejnění platů a odměn pro manažery a šéfredaktorky Českého rozhlasu je u konce. Z rozhodnutí Městského soudu v Praze musel rozhlas zveřejnit částky, které dostali jeho manažeři a šéfredaktoři v roce 2014 a částečně i 2015. Více než tří milionový plat měl dostat i současný primátor Českých Budějovic Jiří Svoboda, který v uvedeném roce zastával funkci náměstka generálního ředitele pro strategický rozvoj. Informace zveřejnil server Hlídací pes.

Ředitelství silnic a dálnic požádá o vyvlastnění pozemků, kvůli kterým nemůže dostavět část dálnice D3 u Tábora. Ministerstvo dopravy zastavilo stavební řízení, v němž ŘSD žádalo o stavební povolení. Ministerstvo navrhuje, aby ŘSD požádalo o vyvlastnění pozemků.

Ústavní soud dal šestapadesátileté ženě novou šanci ověřit, kdo je jejím otcem. Okresní soud v Písku musí projednat její žalobu na určení otcovství. Původně řízení zastavil s vysvětlením, že justice už spor jednou řešila v 60. letech, a existuje proto takzvaná překážka věci rozsouzené. Žena ale poukazovala například na to, že v 60. letech justice neprovedla krevní test a že nyní by bylo možné využít spolehlivý test DNA.

Spotřebitelé i podnikatelé se setkávají s výhružkami typu: Nezaplatíte, kolik si řekneme? Tak váš dluh zaneseme do registru dlužníků a částku předáme k vymáhání inkasní agentuře. Slabší smluvní strana potom stojí před volbou, zda zaplatit spornou částku, nebo mít jméno uvedeno mezi neplatiči.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce do konce roku dostavět část dálnice D3 u Tábora, jejíž dostavbu blokoval spor o pozemky. Jde o úsek dlouhý 400 metrů, odhad nákladů je 25 milionů korun bez DPH. Vlastníkům pozemků, z nichž někteří se soudili se státem, navrhlo ŘSD odškodnění téměř 20 milionů. Kvůli této nedostavěné části D3 se v místě muselo jezdit pomaleji.