Na dobové kresbě z let před rokem 1872 z archivu Arnošta Matschina je gotické náměstíčko na konci Hroznové ulice před Rybářskou bránou. Vpravo na rohu Panské stojí Stará rychta. Vlevo by následoval průchod na Piaristické náměstí. Kdyby si krupaři a mlynáři nevydupali na radnici v roce 1872 zboření gotické hradby s vjezdem a gotické Rybářské věže, mohl by být tento kout města vhodný na zápis do UNESCO. Kromě Staré rychty všechno na kresbě bylo na přání majitelů Předního mlýna zlikvidováno. Dnes je tam také výtvarně hodnotný komunikační uzel, ale na zápis do UNESCO už to není a těžko bude.

Dne 11. února 1929 naměřil prof. Jaroslav Maňák na Státní meteorologické stanici ve Stecherově mlýně u Litvínovic dosud nepřekonanou nejnižší teplotu v České republice a zpětně i v Československu. Ráno toho dne zjistil na teploměru na stanici na květinové zahrádce, která stála 28 metrů od budovy mlýna a 5 metrů od mlýnského náhonu mráz -42,2 stupňů Celsia. Trochu nad tím zaváhal a čekal, jestli to ještě neklesne, ale nekleslo, měl teploměr rtuťový i lihový, aby to sedělo, a tak to normálně zapsal.

Na pohlednici pořízení před rokem 1930 zachytil fotograf zákoutí města, kde se v klidu bílí, máchá a suší prádlo, zastaví se chlápek na kole a s druhým probírá, jak jde život. Pohlednice má název „Partie u zadního mlýna“. Asi autor pohlednice nebyl z Budějc.

Mlácení obilí cepem nebo tažení žentouru si mohli v sobotu, 19. srpna, vyzkoušet návštěvníci ve skanzenu Hoslovický mlýn na Strakonicku. Konala se tam oslava dožínek, která měla připomenout, jak se v zemědělství pracovalo před nástupem moderní techniky.

Byla to prý láska na první pohled. Tak stále mluví Barbora Šiftová z Českých Budějovic o stavení, které si se svým manželem před šestnácti lety vyhlédla a rozhodla se v něm natrvalo zakotvit. Toto slovo je na místě, dům je bývalým mlýnem a možná opravdu nějakou kotvu v sobě má. Ustál už totiž několik velkých vod, a to včetně povodní v srpnu 2002.

České Budějovice se vrátí do středověku. Na dva zářijové dny. Bude to tak sice jen na skok, ale o to to bude návrat velkolepější. Město se ponoří do festivalu plného ohňů, rytířských soubojů, středověkých klání, kejklířů i tanečnic. Dobová stylová zábava připomene, že České Budějovice mají z historie co nabídnout. Nádherné místo na soutoku Vltavy a Malše bude zdobit podtitul železné a zlaté, protože tak byl označován i zakladatel města, Přemysl Otakar II.

Kolem slepého ramene Malše chodí denně stovky lidí. Věděli jste ale, že tu dřív kralovali mlynáři a voraři? A že tam plovárna stála už od roku 1899?

Druhá světová válka přivedla i na naše území velké množství válečných zajatců, kteří zde byli většinou nasazeni na nejrůznější práce. S nekončící válkou narůstala stále více potřeba nahrazovat pracovní síly, které v podobě německých mužů musely nastoupit na frontu.

Ani tento čtvrtek nezapomněl historik Jan Schinko na další díl oblíbeného seriálu Drbna historička. Nyní se blíže podíval na menší z řekl v krajské metropoli, která však v historii hrála významnou roli.

Další díl Drbny historičky se věnuje vorům. Jan Schinko mlvuí třeba o prostoru mezi Žitným mlýnem a Předním mlýnem, kde byla vorová propusť. Vory se plavily za klášterem od roku 1316.