Velké drama se odehrálo v úterý na Českobudějovicku. Žena z okolí Nové Vsi podle policie jen o vlásek unikla smrti poté, co ji měl její partner brutálně napadnout a pokusit se ji uškrtit. Muž se dal následně na útěk.

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, přestože většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí či zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – zejména o zemědělskou půdu.

Sexualizované násilí a obtěžování si většina lidí představuje jako něco, co se děje potají, ve tmě a mimo doslech svědků. Realita je ale jiná – často k němu dochází přímo na ulici, v autobusu nebo na nádraží, a to i za přítomnosti mnoha dalších lidí. Přesto oběti často zůstávají samy. Proč svědci nereagují?

Až 41 % seniorů v Česku zažívá každoročně nějakou formu násilí, často opakovaně a většinou o tom s nikým nemluví. Týrání přitom probíhá jak v domácnostech, tak v institucích. Kde může násilí začínat, jak ho rozpoznat a na koho se v krizové situaci obrátit?

Ve středu schválila Poslanecká sněmovna novelu občanského zákoníku, která jasně říká: tělesné tresty vůči dětem jsou nepřijatelné. Novela sice nestanoví postihy, ale má silný symbolický význam, protože odmítá násilí jako běžnou součást výchovy. I „výchovná“ facka je totiž násilí a žádné dítě by nemělo vyrůstat v domnění, že bolest je normální součástí domova.

Aktivisté ze spolku Zvířata nejíme ve středu 16. října odhalili drastické záběry, které tajně pořídili v tuctu kravínů. Tyto kravíny dodávají mléko nejen do největší české mlékárny Madeta. Na záběrech jsou vidět zaměstnanci, kteří krávy bijí, mlátí je tyčemi a kopou do nich. V některých případech je také vláčí za traktorem a vulgárně jim nadávají, popisují aktivisté.

Tělesné tresty dětí jsou stále předmětem mnoha ohnivých diskuzí. Na straně jedné stojí jejich zastánci, kteří se odkazují na své rodiče a jejich výchovu a na straně druhé podporovatelé moderní výchovy, kteří se hlásí k výchově bez násilí. Přestože může mít tělesný trest mnoho podob od malého pohlavku až po surové zbití vařečkou, konečný výsledek je stejný: jde o zásah do osobní integrity a narušení lidské důstojnosti.

Svět se změnil. Cítím to ve vodě. Cítím to v půdě. Cítím to ve vzduchu… Domácí násilí, téma, které bylo ještě před rokem na okraji zájmu i pozornosti, najednou na okraji nestojí a my se tak týden co týden v médiích dočítáme o hrůzách, které si nezadají s nejhoršími americkými thrillery. Je v tom krev, jsou v tom děti, často jsou v tom ale zejména psychická traumata, u kterých víte, že jen tak prostě nezmizí. Ne nadarmo se jednou plná místnost hrdinek a hrdinů, kteří domácí násilí museli přežít, shodla, že nejhorší jsou ty dopady na psychiku. Jedna z nich dlouho poslouchala, že je naprosto příšerná řidička, že už řídit nikdy v životě nechce.

Jen pár dní před koncem školního roku odstartovala iniciativa zaměřená na problematiku domácího násilí. Své síly na ní spojili lidé z politické, komerční i neziskové sféry. Jejím cílem je v první fázi především edukace veřejnosti ohledně oblasti domácího násilí. Následovat by měly legislativní změny.

Jihočeští kriminalisté prošetřují pokus o vraždu z uplynulého víkendu. Muž z Písku při hádce polil svou partnerku hořlavou kapalinou a tu následně na ženě zapálil. Hrozí mu trest odnětí svobody až na 18 let.