V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do roku 1886, kdy do Českých Budějovic dorazila výprava z Kolína v čele se skladatelem Františkem Kmochem. Připomíná nejen slavnost v Besedě a napjaté vztahy s německými radními, ale i dobu, kdy se ve městě lámal národnostní poměr obyvatel.

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko snímku, který mu zaslal Vladimír Kos. Fotografie z roku 1945 zachycuje "neobvyklý dopravní ruch na Rudolfovské třídě". Co přesně se tam dělo? To se dozvíte v dnešním textu Jana Schinka.

Desítky vozů z bývalé NDR obsadily nádvoří a halu v areálu DEPO2015 v Plzni. Pořadatelé si touto akcí chtěli připomenout 30. výročí od ukončený výroby vozidel slavných značek. K vidění byl také první vůz na světě s duroplastovou karoserií i rallye Trabant s doprovodným Barkasem. Hodně lidí se také pozastavilo nad ukázkou kempu nebo u člunu jehož srdcem je motor z Wartburgu.

Německý, Stalinův, Slovanský nebo Posádkový dům. Také Dům československé armády či Armádní dům. Pod všemi názvy se skrývá stejná budova – dnešní Slavie, které byl přesně před 150 lety položen základní kámen.

V dnešním povídání se jan Schinko ještě vrátil k Malému pivovaru, kterému se věnoval minulý týden. Dříve se mu říkalo vinárna U Amonů. Jaké byly ve vinárnách vztahy mezi Čechy a Němci? I tomu se věnoval v dalším povídání.

Z Lipna nad Vltavou a okolí odjíždí poslední dny stovky německých turistů, kteří tam trávili babí léto. Další ruší pobyty, které měli zamluvené na říjen. Důvodem je to, že německá vláda zařadila Českou republiku kvůli šíření koronaviru na seznam rizikových oblastí a nedoporučila svým občanům, aby do Česka jezdili.

Lidé zatím vyčerpali zhruba dva tisíce slevových voucherů, které nabízí Jihočeský kraj rodinám na ubytování při dovolené na jihu Čech. Kraj na slevy, jež zahrnují i vstup do zoo nebo muzeí, vyčlenil 39 milionů korun. Zatím je využitá suma 5,33 milionu. Vouchery si lidé berou i na září. Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) chce program rozšířit pro Němce, Rakušany a Slováky

Dnes je to přesně 78 let od vyhlazení osady Ležáky na Chrudimsku. Nacisté ji vypálili a obyvatele vyvraždili. Byla to odplata za to, že tam ukrývali vysílačku parašutistické skupiny, která se účastnila atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Vyhlazení osady přežily jen 2 děti. Vladimír Dušek z vedlejší vesnice s kamarádem vše tajně pozoroval.

Dne 15. března 1939 bylo v Českých Budějovicích nevlídné počasí (dnešním hovorovým slovníkem hnusně) hned od rána. Jedna babička později hodnotila ten den jadrně: „Byla sibérie, jako když se čerti žení a na zemi sajrajt.“ Ráno přijely německé složky SS, gestapa, policie atd. a hned zabavily policejní archiv.

Němci byli součástí Českých Budějovic už od dob jeho vzniku. Vzájemné soužití s českými obyvateli ale nebylo vždy růžové.