DRBNA HISTORIČKA: Když Kmoch rozezněl Besedu, Budějovice se lámaly z německých na české
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do roku 1886, kdy do Českých Budějovic dorazila výprava z Kolína v čele se skladatelem Františkem Kmochem. Připomíná nejen slavnost v Besedě a napjaté vztahy s německými radními, ale i dobu, kdy se ve městě lámal národnostní poměr obyvatel.
Dne 16. srpna 1886 se konala ve velkém besedním sále valná hromada Besedy a odpoledne slavnostní přivítání kolínských výletníků, jak to podal místní list Budivoj. V reálu to byla spíše návštěva města Kolína složená ze Sokolů, přátel Národní jednoty pošumavské, zástupců města a městské kolínské kapely Františka Kmocha. Výprava z Kolína přijela vlakem ráno do nádraží Hluboká Zámostí, prohlédla si zámek, lovecký zámek a z druhého hlubockého nádraží odjela do Budějovic. Národní jednota pošumavská uspořádala průvod z nádraží městem přes náměstí k Besedě. Přátelský oběd v Besedě. Odpoledne koncert kolínské městské kapely pod vedením Františka Kmocha. Dále večírek.
Národní jednota pošumavská v předstihu oslovila městskou radu s návrhem, že by mohla vzít protektorát nad návštěvou kolínské delegace a Kmochovy dechové kapely, vyvěsit vlajky (zřejmě české, ale to uvedeno nebylo), ale radní, převážně Němci, to odmítli s odůvodněním, že toto není významná událost. Navíc toho dne dopoledne měla Národní jednota pošumavská, jíž také kladli němečtí radní různé překážky, v Besedě valnou hromadu.
Právě v tom roce 1886 uveřejnil list Budivoj výsledky sčítání obyvatel z roku 1881, kdy v původně většinově německy mluvících Budějovicích to bylo půl na půl. Počet Čechů byl 11 812, Němců 11 829. Při odhadu ročního přírůstku Čechů 700 a Němců 400 se to lámalo hned v roce 1882.
V roce 1890 při dalším sčítání obyvatel bydlelo ve městě Čechů 16 585 a Němců 11 642. Roku 1900 Čechů 23 422 a Němců 15 436. V roce 1910 Čechů 26 090 a Němců 15 967. V tom čase požadoval předák Čechů August Zátka v tom poměru spravedlivé zastoupení ve správě města.
Při zpětném pohledu do 13. století, kdy kolem roku 1265 pověřil král Přemysl Otakar II. rytíře Hirza, toho času purkrabího na Zvíkově, založením královského města, neměl král do zakládajícího města měšťany s kapitálem, aby si zde postavili domy a provozovali řemesla. Nemohl počítat s měšťany od Vítkovců z rožmberských měst (vlastně založil město víceméně proti Rožmberkům).
Král to vyřešil tak, že získal měšťany z Bavorska a z Rakouska. Pravděpodobně jim nabídl určité výhody, když se tady usadí. Usadili se a začali si stavět domy. Ono je to tak dávno, že to dnes při aktuálních problémech působí archaicky. Nějaký středověk. Ale patří to k historii a leccos objasňuje, když se na radnici po staletí mluvilo německy (kromě purkmistra Puklice nebo Klavíka).
Podle jednoho z prvních berních rejstříků z roku 1386 evidoval tento mezi daňovými poplatníky města pouze 6,5 % a 26,0 % obyvatel předměstí s českými jmény. Z počtu 588 zapsaných osob mělo 63,1 % německá jména. Ve skutečnosti byl rozdíl ještě asi vyšší, protože Karel Pletzer odhadoval počet obyvatel města na přelomu 13. a 14. století na 3000 až 4000. Roku 1386 asi na 2600.
Uvedený rok 1886, kdy hrál v Besedě František Kmoch, Sokol, český vlastenec, skladatel a dirigent, absolvent kolínského reálného gymnázia a učitelského ústavu, narozen 1848, zemřel 1912, lze považovat za přelom, kdy od té chvíle byly Budějovice české, i když toponomasticky to tak úplně není. Slovo České se používalo na rozlišení od Moravských Budějovic.
Není doloženo, co František Kmoch v Besedě zahrál. Určitě Andulku šafářovou, Pode mlejnem, Muziky muziky, Vraný koně, Zelení hájové, Jarabáčka, Kolíne Kolíne a další. Když bychom si představili život ve městě za Metternicha nebo Bacha, kdy si lidé dávali „bacha“, tak v roce 1886 už to byl začátek něčeho jiného.
