Národní park (NP) Šumava vypořádal téměř 800 připomínek k zásadám péče o park. Do dokumentu, který upravuje režim zón, zapracoval park 29 procent připomínek. Dokument je veřejně přístupný, ještě ho musí schválit Rada NP Šumava a pak ministerstvo životního prostředí. Zásady péče budou platit pro roky 2022 až 2040.

Přesně 30 let od svého založení slaví Národní park Šumava. Vyhlášen byl na základě nařízení vlády 20. března 1991. S rozlohou 68 064 hektarů je největší ze čtyř tuzemských národních parků. Šumavský národní park je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Před rokem 1990 byla většina jeho území nepřístupná, šlo o vojenský prostor. Na území NP bylo vyhlášeno 24 státních přírodních rezervací a jiných maloplošných chráněných území. Národní park musel čelit i přírodním katastrofám. Ať už se jednalo o kůrovcovou kalamitu nebo orkán Kyrill, který území zdevastoval v roce 2007.

Kromě hlubokých odborných znalostí přírody a hlavně Šumavy je i vynikajícím malířem a hudebníkem. Svůj hudební sluch uplatňuje například pří určování ptačích druhů. Řeč je o řediteli Národního parku Šumava. Pavla Hubeného teď v rozhovoru vyzpovídala Drbna.

Šumavská příroda nepřestává překvapovat. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na území národního parku popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského a tesaříka javorového.

Horská šumavská krajina postižená kůrovcovými kalamitami před 25 nebo 10 lety se nestala pouští, jak mnozí prorokovali. Naopak, ekosystémy horského lesa jsou stále zdravější. A odumřelé smrky k ozdravování výrazně pomáhají.

Od roku 2015 se přirozeně vracejí do bavorsko-českého příhraničí vlci, kteří zde byli vyhubeni. Správy národních parků Bavorský les a Šumava jejich pohyb sledují především díky fotopastím. Ty zároveň dokazují, že se v pohraničí pohybují dvě vlčí smečky.

Účastníci včerejší demonstrace ve Vimperku na Prachaticku žádají snížení bezzásahové plochy rezervace šumavského Boubínského pralesa. Letos se navýšila o 55 hektarů na přibližně 139 hektarů. Podle demonstrantů, jichž se sešlo zhruba 20, je rozhodnutí špatné mimo jiné proto, že brzdí a znemožňuje účinné zásahy proti kůrovci.

Kůrovec. Žádné slovo nebudí na Šumavě v posledních dnech tolik emocí. Jak jsme informovali minulý týden, Jihočeský kraj podal správní žalobu na šumavský národní park a ministerstvo životního prostředí. Kraj tvrdí, že jej obě instituce prakticky vyloučily z jednání o novém rozčlenění zón ochrany přírody v Národním parku Šumava. Podle hejtmanky Ivany Stráské nejde o útok na instituce, ale o akt zoufalství.

Jihočeský kraj podal správní žalobu na šumavský národní park a ministerstvo životního prostředí. Kraj tvrdí, že jej obě instituce prakticky vyloučily z jednání o novém rozčlenění zón ochrany přírody v Národním parku Šumava. Nové vymezení oblastí má rozdělit park na čtyři území. V té s nejpřísnějším režimem se nebude zasahovat a taková pravidla budou platit pro 27 procent rozlohy NP Šumava.

Představitelé některých lesnických organizací v Bavorsku a v Rakousku požadují razantnější zásah proti kůrovci na Šumavě. Podle nich je jediným řešením odstraňování napadených stromů. Uvedli to na společném setkání v německém Freyungu, jehož se zúčastnili i čeští zástupci. Podle nich kůrovec ze Šumavy ohrožuje i lesy v Německu a Rakousku. Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) tvrdí, že šumavský národní park proti kůrovci vůbec nezasahuje. Vedení národního parku toto tvrzení odmítá.