Počet stromů v šumavském národním parku se za posledních 23 let zvýšil o 1,2 milionu. Data vycházejí z výzkumu, jehož výsledky park představil. Podle něj každý rok na hektar lesa odumře, případně se vytěží sedm stromů a osm nových jich vyroste.

Šumavský národní park změnil návrh připravovaného rozdělení na zóny. Například nepatrně zvětšil kulturní krajinu, což jsou hlavně obývané a zastavěné lokality. Nový návrh reaguje na připomínky veřejnosti. Nově má zóna kulturní krajiny, což je lokalita s nejmírnějším režimem, tvořit 1,2 procenta parku. V původním návrhu se jednalo o 0,9 procenta plochy. Znamená to, že kulturní krajina se navýší o přibližně 300 hektarů.

Národní park Šumava navrhuje rozšířit klidová území, na nichž mohou turisté chodit jen po vyznačených cestách, ze současných 9002 hektarů na 14 921 hektarů. Největší změna by měla být v pohraniční části, která navazuje na klidové území NP Bavorský les, v oblasti Mokrůvek, Modravských slatí a Poledníku, kde žije jedna z největších populací tetřeva hlušce na Šumavě. NP Šumava zároveň chce otevřít téměř 3000 hektarů dosud nepřístupného území. Rada parku změny projedná 5. dubna. Novinářům to řekli představitelé NP Šumava.

Návrh nového členění šumavského národního parku do zón počítá s ponecháním 27 procent plochy pouze přírodním procesům. Jde o stejnou rozlohu, na které se nezasahuje i nyní. Momentálně spadá do takzvané první zóny s nejpřísnějšími pravidly 13 procent území a dalších 14 procent patří do bezzásahového režimu. NP Šumava se rozkládá na více než 680 kilometrech čtverečních. Návrh zonace včera poprvé ve Vimperku na Prachaticku projednávali zástupci rady šumavského národního parku.

Biomonitoring vybraných ploch na území Národního parku Šumava, z nichž většina je ponechána samovolnému vývoji, začal před deseti lety. Už zhruba v polovině projektu bylo jasné, že jeho výsledky otřesou zažitými předsudky o tom, že když člověk nepomůže lesu, ve kterém odumřela většina dospělých stromů, sám se neobnoví a zůstane tu po něm jen vyschlá poušť. Letos, kdy se první kolo biomonitoringu chýlí ke konci, se průběžné výsledky jen potvrzují.

Šumavský národní park stanoví území o rozloze sedm tisíc hektarů, na kterém se nebude lovit jelení zvěř. Plocha vznikne poblíž hranic s Bavorským lesem, kde žije smečka vlků, kteří jsou predátorem jelena. Park tak chce vlkům poskytnout prostor, ve kterém nebudou mít jiného loveckého konkurenta.

Příští rok bude pro Národní park Šumava Rokem pralesů. Hlavním důvodem je výročí počátku ochrany Boubínského pralesa, která začala v roce 1858, tedy před 160 lety.

Příroda nezná hranice. Národní parky Šumava a Bavorský les také ne. To ukazuje velmi intenzivní spolupráce v posledních letech. Nyní podepsali oba ředitelé, Pavel Hubený a Franz Leibl, dohodu o společném konceptu cest - zejména s ohledem na rozumnou ochranu přeshraniční populace tetřeva hlušce.

Jihočeskému hejtmanovi Jiřímu Zimolovi se nelíbí způsob ovlivňování poslanců před středečním hlasováním o pravidlech pro národní parky. Zákonodárci podle hejtmana čelili enormnímu tlaku zastánců divočiny a výhrůžkám nezvolení v příštích volbách. Zimola doufá, že prezident splní svůj slib a sněmovnou přijatý zákon vetuje. Ovšem ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený hodnotí středeční rozhodnutí sněmovny jako skvělý výsledek. Podle něj rozum zvítězil a novela zklidní atmosféru. Šéfovi parku je ale jasné, že věc ještě nekončí, protože novelu musí podepsat prezident Miloš Zeman.

V letech následujících po orkánu Kyrill, který se Českou republikou prohnal před deseti lety, napadl kůrovec v Národním parku Šumava 2,6 milionu stromů. Lesníci z toho vytěžili 1,1 milionu krychlových metrů, zbytek zůstal stát nebo ležet v bezzásahových územích parku. Přesnou výši škod, které Kyrill na Šumavě způsobil, nedokážou zástupci vedení parku vyčíslit.