pietní
SpolečnostFOTO: Historický vlak na trase Budějovice - Praha připomínal návrat legionářů
Po trase, po níž se před 105 lety vraceli českoslovenští legionáři, se dnes z Českých Budějovic vydal do Prahy historický vlak. Souprava tažena parní lokomotivou s názvem Němka přepravovala desítky cestujících. Akce připomíná návrat československých vojáků, kteří bojovali za první světové války v Rusku, ale domu se vrátili až v roce 1920. Novinářům to řekl mluvčí Československé obce legionářské Miloš Borovička.
SpolečnostPamátník v Letech si připomněl oběti romského holokaustu
Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, který přes rok funguje v Letech na Písecku, se dnes poprvé připojil k připomínce Mezinárodního dne památky obětí romského holokaustu. Je to další z pietních akcí určená široké veřejnosti, pravidelně se v něm koná také v květnu.
SpolečnostZ bitvy nad Jindřichohradeckem nebyla nalezena jedna sestřelená stíhačka
Jediný ze 14 sestřelených strojů při letecké bitvě nad Jindřichohradeckem se dodnes nepodařilo objevit. Bitva se uskutečnila před 80 lety a byla největším leteckým soubojem nad protektorátem Čechy a Morava za druhé světové války.
SpolečnostOrlík se loučil s Karlem Schwarzenbergem zataženou oblohou a zimní krajinou
Zimní krajina a zatažená obloha. Tak vypadalo okolí orlického zámku, kam dnes zamířila rakev s ostatky Karla Schwarzenberga. Na bývalého politika čekalo v okolí zámeckého parku, v němž se nachází hrobka, pár lidí. Na zámku, kde Schwarzenberg trávil dětství, stále visí černá vlajka.
SpolečnostV Jindřichově Hradci byl odhalen památník událostem 17. listopadu, přišly desítky lidí
Nová pamětní deska v Jindřichově Hradci je věnovaná 17. listopadu, Dnu boje za svobodu a demokracii. Mramorový památník se zobrazením ruky s prsty do V jako symbolu vítězství je na budově Staré radnice. Pietní akce s odhalením desky se dnes po setmění na náměstí Míru zúčastnily desítky lidí. Svíčky zapalovali u blízkého sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice, u něhož se místní scházeli i při sametové revoluci v roce 1989.
ZprávyNa bohoslužbu věnovanou Schwarzenbergovi přišly v Čimelicích desítky lidí
Několik desítek lidí se dnes zúčastnilo bohoslužby v kostele Nejsvětější Trojice v Čimelicích na Písecku věnované Karlu Schwarzenbergovi. Český politik a aristokrat, který zemřel v neděli ve věku 85 let, strávil v Čimelicích část dětství. Žil tehdy na místním zámku, který patřil jeho rodině.
SpolečnostV Krumlově bude za Karla Schwarzenberga requiem, zapojí se granátnická garda
V Českém Krumlově bude za zesnulého politika a šlechtice Karla Schwarzenberga ceremoniál Vévodské requiem. Slavnostní bohoslužba, jíž se zúčastní Schwarzenberská granátnická garda, bude v kostele sv. Víta. Uskuteční se v rozmezí příštích dvou týdnů, termín ještě není jasný. Requiem připomene Schwarzenberga, který v neděli ve věku 85 let zemřel. Garda by se také ráda zúčastnila pohřbu se státními poctami 9. prosince v Praze, rozhodnutí ale ještě nepadlo.
SpolečnostNa řadě jihočeských míst si včera lidé připomněli památku Karla Schwarzenberga
Na řadě jihočeských míst, se kterými byl spjat rod Schwarzenbergů, si v neděli lidé připomněli památku Karla Schwarzenberga, který zemřel v sobotu ve Vídni ve věku 85 let. Pietní místa vznikla například u zámku Orlík nebo u Schwarzenberské hrobky u Třeboně na Jindřichohradecku. Také v Čimelicích na Písecku, kde Karel Schwarzenberg strávil dětství, si chtějí svého bývalého významného obyvatele připomenout. Vyplývá to ze zjištění ČTK.
SpolečnostV Táboře si připomněli páté výročí tragického úmrtí tří vojáků. Stali se oběťmi teroristického útoku
Páté výročí tragického úmrtí tří vojáků v Afghánistánu si dnes připomněl táborský mechanizovaný prapor. Pietního aktu v areálu kasáren se účastnili i příbuzní zemřelých. V srpnu 2018 se tehdy šestatřicetiletý rotný Martin Marcin a desátníci Kamil Beneš a Patrik Štěpánek, kterým bylo 28 a 25 let, stali oběťmi teroristického útoku poblíž základny v Bagrámu.
ZprávyPrezident v Letech: Odkup vepřína byl nedůstojný, je třeba přiznat díl viny
Odkup vepřína v Letech na Písecku, na jehož místě stál v době druhé světové války koncentrační tábor pro Romy, byl podle prezidenta Petra Pavla dlouhý a nedůstojný. Tuto část historie bychom měli popsat a přiznat na ní svůj díl viny, řekl novinářům po pietní akci, která připomněla výročí 80 let od transportu tamních vězňů do Osvětimi.







